Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Základy ekologie

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (149,5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

29.ZÁKLADY EKOLOGIE EKOLOGIE = věda o vztazích (mezi organismy a prostředím a organismy navzájem) - zakladatelERNST HAECKEL (19. st.) – ustáli ekologii jako samostatný vědní obor - nesprávná interpretace – „o životním prostředí“ - chápe vše v souvislostech, využívá poznatky všech přírodních věd ROZDĚLENÍ EKOLOGIE OBECNÁ EKOLOGIE– shrnuje a zobecňuje ekologické souvislosti a zákonitosti KRAJINNÁ EKOLOGIE– význam pro obnovu zemského povrchu zdevastovaného průmyslovou činností SPECIÁLNÍ EKOLOGIE– věnuje pozornost jednotlivým skupinám organizmů(rostlinná e., živočišná, e.mikroorganismů, e. člověka) podle úrovně, na níž jsou e. vztahy studovány: a)AUTEKOLOGIE – vtahy na úrovni jedince, vlivy působící na jedince nebo druhy b)DEMEKOLOGIE – vztahy na úrovni populací c)SYNEKOLOGIE – e. vztahy v rámci přirozených společenstev a ekosystémů(tok E, biochem. cykly, vývoj ekosystému) ZÁKLADNÍ EKOLOGICKÉ POJMY - každý organismus žije v určitém místě, má svůj životní prostor =BIOTOP –nemusí být jistě lokalitou, soubor podmínek - topograficky vymezený biotop urč. organismu =STANOVIŠTĚ - LOKALITA (NALEZIŠTĚ) –místo výskytu (určitě) - každý organismus je jedním z mnoha jedinců téhož druhu,DRUH =jedinci téhož druhu, kteří se mohou rozmnožovat - soubor jednotlivých organismů téhož druhu, žijících v urč. místě a v urč. čase =POPULACE daného druhu - ani různé druhy nežijí odděleně, vytváří společenstva – pokud zkoumáme vztahy rostlin, hovoříme oFYTOCENÓZE vztahy mezi živočichy, hovoříme oZOOCENÓZE - všechny organismy žijící ve vzájemných vztazích na urč. území tvoříBIOCENÓZU = souhrn organismů, žijících na daném biotopu - fytocenóza + zoocenóza - každá biocenóza tvoří jednotný celek s neživým prostředím tvoří ekologickou soustavu =EKOSYSTÉM- základní jednotka(les, rybník) zahrnujebiotické a nebiotické složky - BIOSFÉRA = množina všech ekosystémů na Zemi ORGANISMUS A PROSTŘEDÍ - navzájem na sebe působí, vyměňují si látky a informace EURYEKNÍ – široká tolerance STENOEKNÍ – úzká tolerance na podmínky - čím větší tolerance tím větší AREÁL KOSMOPOLYTNÍ – celosvětově rozšíření ENDEMIT – vázáno na jedno místo INDIKÁTOR – vázán na jedu látku (lišejník, krásnoočko, blešivec) ( knotovka – Cu, kopřiva – N) EKOTYP – urč. forma nějakého druhu, kt. je upraven prostředím, ve kt. žije (medvěd hnědý, smrk ztepilý) - široký areál vyvíjí se různé ekotypy RELIKT – org. se zbytkovým výskytem (pouze na 1 místě) jinan – druhohorní relikt SYNANTROPNÍ ORG. = vázány výskytem na člověka ABIOTICKÉ FAKTORY PROSTŘEDÍ - světlo, teplo, voda, počasí, podloží, podnebí Sluneční záření, světlo Slunce je hlavním zdrojem energie pro život na Zemi poskytuje široké spektrum záření(vlnění), ne všecho je využitelné – nejdůležitější je 290- 5000 nm Nejvíce ale organismy ovlivňuje: ultrafialové záření - 290 - 380 nm Z 90% zachyceno ozonosférou  významný mutace tyminové Sumery – porucha replikace ( kancerogeneze)  desinfekce  tvorba vitaminu D v kůži–může vést až k rakovině kůže. Na horách - oslepnutí ovcí.  brzdí růst rostlin, hodně pigmentu (ochrana před UV)  tzv. horské ekotypy – menší vzrůst a větší pigmentace (barevnější) viditelné světlo - 380 - 750 nm=tzv.fotosynteticky aktivní (FAR) podmínka života  barvy sv. spektra (fialová červená) zrakové receptory ho vnímají jako průhledné přírodní rozklad na barevné spektrum - duha Všechny organismy jsou ovlivňoványfotoperiodismem= přizpůsobení se pravidelným změnám délky osvětlení (den a noc, roční období). Vliv na rostliny: - obs. fotosyntetické pigmenty – absorpční maximum v různých částech spektra chlorofyl nejvíce absorbuje v červené a zelené - tropy – jednotl. vrstvy – různá barviva červené řasy – vnímají nejvíc, stačí minimum světla  zdroj k fotosyntéze(rostliny světlobytné a stínobytné)  vliv na přechod do fáze kvetení - fotoperiodismus – adaptace vzniklá evolučně 1) neutrální -mohou kvést od jara do podzimu - pampeliška 2) krátkodenní – kvetou jen při krátké periodě, den kratší než 10 hodin – tropické, jarní kytky, ván. kaktus 3) dlouhodenní - víc jak 12 hod. světla - obiloviny, salát - méně – dělá zásoby, nekvete - ředkvička – v létě hned do květu; jaro a podzim Vliv na živočichy: - umožňuje orientaci zrakem - barevnost živočichů (noční zvířata - ztráta pigmentu a redukce zraku - periodismus – tzv. biorytmy - ovlivnění aktivity (čl. změny se podepíší na zdraví) rozmnožování  migrace  hibernace, letargie (bahník)  změna srsti, peří orientace, komunikace ( zbarvení)  savci- říje samic (na ní pak závislá říje samců) - při dopadu slunečního záření dochází k jeho kvantitativním a kvalitativním změnám – aktivním povrchem, kde k těmto změnám dochází jsou listy NA LISTECH SE USKUTEČŇUJÍ TYTO JEVY: A)odraz (reflexe) –závisí na kvalitě povrchu listů - listy hladké a s více turgorem odráží více B)pohlcení (absorpce) –největší část světelné E je pohlcen větš. přeměna na teplo nebo pro fotosyntézu C)průchod záření listem (transmise) –závisí na tloušťce PODLE NÁROKŮ NA ZÁŘIVOU ENERGII: A)slanobytné (heliofyty) –pouštní, horské, stepní, tundrové B)helioscifyty –tolerantní jak k moc záření tak k málo záření,šalvěj, ječmen, srha C)stínobytné (sciofyty) –nesnáší přímé osvětlení,kapradiny, lecha jarní infračervené záření- nad 750 nm. Zdroj tepla pro organismy teplo - Zdroje tepla: infračervené záření - ze Slunce, biomasa neboli metabolické teplo, geologické teplo z jádra vliv na rychlost metabolismu Teplotní optimum - u většiny organismů 15 - 30o, extrémní odolnostnapř. bakterie, želvičky - -271 – 100 ˚C eurytermní organismy - snesou větší výkyvy teplot (zmije, smetánky) stenotermníorganismy - snesou jen malé kolísání teplot (teplomilní, chladnomilní živočichové a rostliny) chladnomilné– S, nebo vysoko – lední medvěd teplomilné– tropy – banánovník, afr. druhy- lev Vliv na rostliny:  regulují teplo pomocí transpirace (odnímání tepla) - př. sklápění listů u šťavele, opad listů před zimou, lesklé listy (odraz záření).  intenzita fotosyntézy - když je krásně, je menší (zavřou se průduchy) kolísání

Témata, do kterých materiál patří