Základy ekologie

1. Ekosystém

• je výsekem biosféry (louka, rybník, prales....)

• V ekosystému jsou v úzkém vzájemném vztahu organismy (biocenózy) a abiotické podmínky (biotop)

Tok látek a energií v ekosystému

• Organismy v ekosystému rozdělujeme podle způsobu výživy:

• producenti (primární): autotrofní organismy (vždyzelené rostliny)---- utváří využitím sluneční energie organickou hmotu

• konzumenti: heterotrofní organismy, živí se vytvořenou organickou hmotou

• 1. řádu - býložravci

• 2. řádu - masožravci

• 3. řádu - všežravci

• (všichni jsou zároveň sekundárními producenty)

• dekompozitoři (reducenti): rozkládají organickou hmotu zpět na anorganické látky - houby, bakterie

• Potravní řetězce:

• řady organismů přímo na sobě závislých výživou

• pastevně kořistnický: býložravci - masožravci (larvy hmyzu - dravý hmyz - pěvci - drobné šelmy - velcí dravci a šelmy.

• dekompoziční (rozkladný): postupný rozklad organické hmoty (fáze tvorby humusu a potom jeho mineralizace)

• Potravní pyramida: vzniká spojením potravních řetězců; koloběh látek a tok energií je jednosměrný

Dělení ekosystémů

• Buď na přirozené a umělé (pole); nebo na suchozemské (lesní a nelesní) a vodní (slané, sladké a brakické).

• přírodní (přirozené) ekosystémy: schopnost autoregulace (udržení stability, obnovy). Při výrazném narušení vnějších podmínek zhroucení ekosystému. Jsou schopny vývoje ---- klimax-------. Dnes jen velmi vzácně.

• umělé ekosystémy: nejčastější, nejsou schopny autoregulace - nestabilní. Nutné udržovat člověkem.

Produktivita ekosystémů

• množství organické hmoty vyprodukované na urč. ploše za časovou jednotku.

Rozbor ekosystémů

• Moře a oceány

• Biotop: slanost, malé kolísání teplot, velká rozloha, malé překážky pro pohyb organismů

• Produktivita: nejvyšší v korálových mořích (nejproduktivnější ekosystém vůbec), také v šelfových mořích a u výstupů mořských proudů. Nízká je v hlubokých mořích

• Množství žijících organismů závisí na konc. soli - salinitě.

• přílivové pásmo - šelfové - do 200 m

• neritické pásmo

• oceánické pásmo:

• batiální - do 1 km hloubky

• alysální - 1 - 5 km

• hadální - nad 5 km

• Rybník

• Biotop: menší rozloha, větší teplotní rozdíly

• litorální pásmo - nejvíc osídlené, fotosyntéza převažuje nad dýcháním, sítina, orobinec, šípatka, třtina křovištní......

• limnetické pásmo - plankton, okřehek, sinice, řasy, vodní mor kanadský

• profundální pásmo - plovatka, okružák, larvy chrostíků... nekton - aktivně plovoucí (ryby, pulci); benthos - lezou po dně (rak, mlž)

• Řeka

• Biotop: proudění vody, víc kyslíku, odlišnosti částí toků

• Horní tok - rychle proudí, hodně kyslíku, velké kameny, málo planktonu - chudá voda. Larvy jepic, blešivec, ploštěnky. Pstruhové pásmo.

• Střední tok - víc vody, proudí pomaleji, písek na dně. Zvyšuje se produktivita. Plankton, pásmo lipanové a parmové.

• Dolní tok - pomalý tok, hloubka, nánosy bahna, málo kyslíku, hodně živin. Plankton, benthos, pásmo cejnové

• Brakické vody - v ústí řek (mísení slané se sladkou), vysoká produktivita

• Mokřady

• Vysoká produktivita u tropických, velká druhová pestrost, zdroj vody a vodní páry. Srovnatelné s lužními lesy na Již. Moravě

• Les

• U nás:

• lužní (vysoká hladina spodní vody), velká produktivita, Již. Morava,

• jehličnaté (původní v horských polohách, jinde smrková monokultura, bohatý podrost

• smíšené (variabilní, odlišné), listnáče v nižších polohách, výš jehličnany.

• Louka

• Udržované a ovlivněné člověkem. Ubývá pestrosti - jen tráva. Řadíme sem i stepi a savany