Základy ekologie

 regulují teplo pomocí transpirace (odnímání tepla) - př. sklápění listů u šťavele, opad listů před zimou, lesklé listy (odraz záření).

 intenzita fotosyntézy - když je krásně, je menší (zavřou se průduchy)

• kolísání teplot je nutné např. pro klíčení rostlin, nebo pro kvetení (jarovizace).

• Vliv na živočichy:

vliv na aktivitu

 na rozmnožování – určení pohlaví u krokodýla

• studenokrevní (exotermní; ektotermní; poikilotermní) ž.

Malý metabolismus, malá produkce tepla a velké ztráty - teplota těla závisí na okolí. Teplota ovlivňuje rozmnožování, zbarvení (nižší teploty - tmavější formy), aktivitu (zvýšení pohybu, konzumace potravy) Snížení teploty - pokles aktivity, vyhledávání úkrytů, strnulost

• teplokrevní (; endotermní homoitermní) ž.

Velká produkce tepla, dobrá tepelná regulace a termoizolace - teplota většinou nezávisí na okolí. Savci - 36 - 37 stupňů, ptáci 39 - 40. Tuto teplotu jsou schopni udržovat i při značném snížení teploty asi po dobu 1 hodiny - člověk bez oděvu -1o.

• Teplota ovlivňuje: zbarvení (nízké teploty - světlejší formy); změny v chování (migrace.....)

• Extrémní podmínky - živočichové upadají do spánku.

• Zimní spánek = hibernace (ježek, netopýr, jezevec),

• letní spánek teplokrevných = estivace (bodlín, frček)

• Závislost teplokrevných na t a vlhkosti:

• Glogerovo pravidlo: V teplejších a vlhčích oblastech jsou živočichové téhož druhu tmavší

• Bergmannovo pravidlo: V teplejších oblastech mají jedinci téhož druhu nebo příb. druhů menší tělo (tučnáci)

- roli hraje sálání tepla – poměř povrch ku objemu

- Allenovo pravidlo: V teplejších oblastech (částech areálu) mají živočichové z téhož druhu větší tělní výběžky (fenek)

Z HLEDISKA PŘIZPŮSOBENÍ ROSTLIN:

TERMOFYTY = teplobytné rostliny, snáší vysoké teploty

PSYCHROFYTY = chladnobytné, snáší nízké teploty

KRYOFYTY = rostliny žijící na sněhu

VÝŠKOVÁ STUPŇOVITOST:

• prům. teplota vzduchu klesne o 0,5 C na 100 m výšky

• se zvýšující výškou – rostou srážky, intenzita větru, podíl UV složky slunečního záření

3 ) vzduch

• Organismy žijí v nejnižší vrstvě atmosféry - troposféře.

• rostl. – max. 6 tis. m n.m.

živoč. přechodně do 7 tisíc

• poskytuje zákl. stavební prvky- C, O, N

• roli hrají fyzikální a chemické vlastnosti

• fyzikální vlastnosti

• tlak: klesá se stoupající nadm. výškou; některé organismy jsou ale schopny žít v oblastech s neobvykle vysokým tlakem - bakterie.

tzv. parciální tlak = objemové množství plynu ve vzduchu, s klesajícím tlakem vzduchu klesá

kyslík bude pronikat při dostatečném rozdílu tlaku

čl. – 16 hektopascal, vzduch – 21 hektopascal

• hustota: malá hustota – umožňuje pohyblivost ale nedovoluje velikost (ptáci menší)

ve vodě větší možnost být větší

• složení vzduchu – k rozmnožování - opálení rostlin, šíření plodů (anemochorie,…)

• k pohybu – tahy ptáků, hmyz(sluníčka) – proudy vzduchu

• vítr: umožňuje opylení rostlin, přenos semen a plodů, orientaci živočichů.