Základy ekologie

 významný mutace  tyminové Sumery – porucha replikace ( kancerogeneze)

 desinfekce

 tvorba vitaminu D v kůži – může vést až k rakovině kůže. Na horách - oslepnutí ovcí.

 brzdí růst rostlin, hodně pigmentu (ochrana před UV)

 tzv. horské ekotypy – menší vzrůst a větší pigmentace (barevnější)

• viditelné světlo - 380 - 750 nm = tzv. fotosynteticky aktivní (FAR)

• podmínka života

•  barvy sv. spektra (fialová červená)

zrakové receptory ho vnímají jako průhledné

přírodní rozklad na barevné spektrum - duha

• Všechny organismy jsou ovlivňovány fotoperiodismem = přizpůsobení se pravidelným změnám délky osvětlení (den a noc, roční období).

• Vliv na rostliny:

- obs. fotosyntetické pigmenty – absorpční maximum v různých částech spektra

chlorofyl nejvíce absorbuje v červené a zelené

- tropy – jednotl. vrstvy – různá barviva

červené řasy – vnímají nejvíc, stačí minimum světla

 zdroj k fotosyntéze ( rostliny světlobytné a stínobytné)

 vliv na přechod do fáze kvetení - fotoperiodismus – adaptace vzniklá evolučně

1) neutrální - mohou kvést od jara do podzimu - pampeliška

2) krátkodenní – kvetou jen při krátké periodě, den kratší než 10 hodin – tropické, jarní kytky, ván. kaktus

3) dlouhodenní - víc jak 12 hod. světla - obiloviny, salát

- méně – dělá zásoby, nekvete

- ředkvička – v létě hned do květu; jaro a podzim

• Vliv na živočichy:

- umožňuje orientaci zrakem

- barevnost živočichů (noční zvířata - ztráta pigmentu a redukce zraku

- periodismus – tzv. biorytmy - ovlivnění aktivity (čl. změny se podepíší na zdraví)

rozmnožování

 migrace

 hibernace, letargie (bahník)

 změna srsti, peří

orientace, komunikace ( zbarvení)

 savci- říje samic (na ní pak závislá říje samců)

- při dopadu slunečního záření dochází k jeho kvantitativním a kvalitativním změnám – aktivním povrchem, kde k těmto změnám dochází jsou listy

NA LISTECH SE USKUTEČŇUJÍ TYTO JEVY:

A) odraz (reflexe) – závisí na kvalitě povrchu listů

- listy hladké a s více turgorem odráží více

B) pohlcení (absorpce) – největší část světelné E je pohlcen  větš. přeměna na teplo nebo pro fotosyntézu

C) průchod záření listem (transmise) – závisí na tloušťce

PODLE NÁROKŮ NA ZÁŘIVOU ENERGII:

A) slanobytné (heliofyty) – pouštní, horské, stepní, tundrové

B) helioscifyty – tolerantní jak k moc záření tak k málo záření, šalvěj, ječmen, srha

C) stínobytné (sciofyty) – nesnáší přímé osvětlení, kapradiny, lecha jarní

• infračervené záření - nad 750 nm.

• Zdroj tepla pro organismy

1. teplo -

   • Zdroje tepla: infračervené záření - ze Slunce, biomasa neboli metabolické teplo, geologické teplo z jádra

   • vliv na rychlost metabolismu

   • Teplotní optimum - u většiny organismů 15 - 30o, extrémní odolnost např. bakterie, želvičky - -271 – 100 ˚C

   • eurytermní organismy - snesou větší výkyvy teplot (zmije, smetánky)

   • stenotermní organismy - snesou jen malé kolísání teplot (teplomilní, chladnomilní živočichové a rostliny)

   • chladnomilné – S, nebo vysoko – lední medvěd

   • teplomilné – tropy – banánovník, afr. druhy- lev

   • Vliv na rostliny: