26-Molekulární-základy-dědičnosti-genetika-buňky-a-mnohobuněčného-organismu
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Xx + XY = holky XX a Xx, kluci XY a xY – samičky červenooké, samečci obojí 1:1
Xx + xY = holky Xx a xx, kluci XY a xY, obě pohlaví 1:1
Na X leží gen A, jehož alela podmiňuje chorobu
Zdravá žena XAXA + nemocný muž XaY – F1: XAXa – dcery jsou přenašečky u kterých se nemoc neprojeví, XAY synové jsou zdraví
Nemocná žena XaXa, zdravý muž XAY – všichni synové nemocní, všechny dcery přenašečky – dcery dědí znak po otci, synové po matce – dědičnost křížem
Žena přenašečka XAXa, zdravý muž XAY – polovina synů zdravá, polovina nemocná, polovina dcer zdravých, polovina neprojevující se přenašečky
Žena přenašečka XAXa, muž nemocný – polovina dcer nemocná, polovina přenáší, synové půl na půl
Geny na heterologické části Y
Je jich málo, spjaté s pohlavím (samčí hormony, tvorba spermií)
Organismus je pro ně hemitygotní, nemá druhou alelu
Přímá dědičnost z otce na syna (u savců – holandrická)
Genové interakce
Vzájemné spolupůsobení alel při vytváření určité formy znaku = genové expresi
párových alel (viz nahoře)
nepárových alel (různé lokusy) – hlavně dědičnost kvantitativních znaků
Interakce
reciproká interakce – Aarr žlutá + aaRR černá – F1 uniformní – šedá AaRr, F2 – 9:3:3:1 – různé barvy
komplementarita – vzájemné doplňování genů, znak se utvoří spolupůsobením dominantních alel interagujících genů
duplicita – 1 znak je podmíněn různými geny, k jeho projevu stačí 1 dominantní alela jednoho z těchto genů (někdy kumulativní – projev znaku podmíněn počtem dominantních alel více genů)
epistaze – potlačování jednoho genu určitými alelami jiného genu, překrývající gen je epistatický, překrytý gen je hypostatický (jako dominance, jen mezi různými geny na různých lokusech)
dominantní epistaze – interakce, kde epistaticky působí dominantní alela epistatického genu
recesivní epistaze – epistaticky působí homozygotní kombinace recesivních alel (potlačí i dominantní alely hypostatického genu)
př. barva srsti/vlasů savců a člověka, barva očí
Dědičnost kvantitativních znaků
znak určen skupinou genů
více než kvalitativních – jeví plynulou, kontinuální proměnlivost mezi jedinci (Gaussova křivka)
v kvantitativních znacích nelze v potomstvu ze žádného křížení zjistit štěpné poměry
fenotyp může být výrazně upraven vnějšími podmínkami – polygenní znaky jsou multifaktoriální (míru genetického určení udává heritabilita – poměr genetické a negenetické variability)
polygenní systém
= soustava malých genů funkčně spřažená k fenotypovému určení míry určitého kvantitativního znaku
tyto geny určovány spolupůsobením více genů, každý má jen malý fenotypový účinek – geny malého účinku (malé geny) – polygeny, polygenní systém
účinky se sčítají – působí aditivně
polygenní systém složen z alel aktivních (zvyšují hodnotu) a neutrálních (neovlivňují základní hodnotu znaku)
výsledná genotypová hodnota daného kvantitativního znaku je dána součtem působení všech alel polygenního systému