26-Molekulární-základy-dědičnosti-genetika-buňky-a-mnohobuněčného-organismu
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
např. panašovanou listů u rostlin (nepravidelné zbarvení, porucha syntézy chlorofylu)
mutace na mitochondriích každých 1500-3000 let
jádro
nedochází k syntéze bílkovin – transkripce prostorově oddělena od translace
obsahuje jedno a více jadérek (nukleolus) – tvořena úseky chromozomů obsahujícími geny kódující rRNA (ta se tam syntetizuje a sestavují se tam podjednotky ribozomů – spojují se až v cytoplazmě)
jaderný obal – dvojitá membrána s póry
výměna materiálu mezi cytoplazmou a jádrem
z jádra – m a tRNA, podjednotky ribozomů
z cytoplazmy – nukleotidy a bílkoviny ribozomů a enzymy katalyzující replikaci DNA i přepis do RNA
transkripce u eukaryot
transkripce a vznik mRNA probíhá v jádře, zahájena na promotoru
Transkribovány jsou strukturní geny a RNA geny
mRNA nese informaci pro jediný polypeptidový řetězec
nemají operony, ale strukturní geny složeny z exonů a intronů
exony – části NK, podle níž se při translaci tvoří bílkovina (kódující sekvence genu), spolu s introny tvoří gen
introny – negenová DNA vmezeřené úseky bez genové informace (tvoří větší část DNA)
sestřih (splicing) pre-RNA/hnRNA (obsahuje introny i exony) – strukturní gen je do primární formy RNA (pre-mRNA) přepisován jako celek, z něhož musí být transkripty intronů sekundárně vystřiženy, aby mohly být transkripty exonů sceleny (vystříhání intronů a scelení exonů) vznik mRNA ------- urychluje evoluční změny
vzor pro translaci – pouze exony
geny
jednoduché – bez intronů – pro mRNA
složené – s introny - strukturní
93-99% savčí genomové DNA má neznámou funkci – negenová forma DNA, introny, repetivní sekvence – značné individuální rozdíly
Značná část DNA má regulační funkci – regulace genové exprese
Translace u eukaryot
mRNA prochází jaderným pórem do cytoplazmy, kde se váže na ribozomy, hlavně na drsném ER (tam většina proteosyntéz), vyzvářejí polyribozomy/polyzomy
Ribozomy i v semiautonomních organelách – proteosyntéza prokaryontního typu
Základní pojmy
dědičnost (heredita) – schopnost rodičovských organismů předávat své vlastnosti v podobě vloh svým potomkům – uplatňuje se při rozmnožování – zachování biologického druhu, schopnost vytvářet potomky se stejnými či podobnými znaky, uchovávat gen.inf.
dědivost (heritabilita) – podíl dědičnosti a nedědičné složky na fenotypovém vyjádření znaku
koeficient dědivosti – h2 – vliv dědičné a nedědičné proměnlivosti na fenotyp znaku, genotypovou variabilitu (VG) dělíme fenotypovou (VP), hodnoty: od 0 (na fenotyp působí jen prostředí) do 1(na fenotyp znaků působí jen geny)
proměnlivost (variabilita) – schopnost organismů měnit své vlastnosti – adaptace – vývoj druhu
genetické příčiny
segregace chromozomů do gamet
kombinace chromozomů v gametách
náhodné splývání gamet