26-Molekulární-základy-dědičnosti-genetika-buňky-a-mnohobuněčného-organismu
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
při replikaci chromozomální DNA – syntéza i nových histonů a chromozomálních bílkovin
před mitózou je vlákno protažené, pak se kondenzuje/spiralizace
ochranná vrstva nukleohistonového systému = globulin
solenoid – závity nukleozomů (6 na jeden závit)
každý chromozom – 1 centromera (základem je úsek DNA se specifickou sekvencí nekódující bílkovinu ale vážící při mitóze určité proteiny, na které se vážou vlákna dělícího vřeténka, upevnění mikrotubulů a dělícího vřeténka při mitóze)
každý chromozom má charakteristické umístění centromery
metacentrické – centromera uprostřed
submetacentrické – centromera trochu posunuta k jednomu konci
u člověka většina
kratší (rameno p) a delší (rameno q)
akrocentrické – centromera téměř na konci, nad ní je malý kousek - satelit
telocentrické – centromera na konci, obsahuje pouze q raménka
eukaryotní chromozomy viditelné jen při dělení (hlavně v metafázi)
1 chromatida = 1 molekula DNA, 2 chromatidy v chromozomu po S fázi (liší se jen mutacemi)
Chromonema – vlákno uvnitř chromatidy
oba konce chromozomů – telomery
nekódující úseky, tvořené opakující se řadou krátkých totožných sekvencí nukleotidů
nereplikují se DNA polymerázou ale enzymem telomerázou (součástí je molekula RNA) – telomery se tvoří opakovaným přepisem krátkého úseku této RNA do DNA = zpětná transkripce
při opětovném dělení somatických buněk vyšších živočichů je resyntéza telomer někdy neúplná, zkracují se a buňky nakonec ztrácí schopnost se dělit – možná příčina stárnutí organismu
telomery se obnovují u kmenových buněk a při tvorbě pohlavních buněk, rakovinné buňky si je obnovují také (lze je pěstovat celé roky na živném médiu)
některé chromozomy mohou odškrcovat satelity
chromozomová mapa – schematické znázornění uložení genů na chromozomech dle pořadí a vzdálenosti
jaderný genom
soubor genů jaderných chromozomů – stejný ve všech tělních buňkách
geny v jádře – přesná replikace a přenos do dceřiných buněk
geny na DNA se překrývají, netvoří se operony, transkripce řízena regulačními proteiny; 1 gen = 1 molekula mRNA – monogenní
1 gen bývá na DNA víckrát = multiplikace genu
Tvořen introny (vystřiženy z mRNA) a exony (translace)
mimojaderný genom = plazmon
eukarya – mitochondrie (chondriogeny) a plastidy (plastogeny) – obsahují málo genů
kružnicové chromozomy
geny pro jejich vlastní funkce, doplňující funkce buněk, alternativní buněčné funkce
často regulovány jaderným genomem
mnohem nepřesnější přenos, různý počet kopií v buňkách
dědí se prostřednictvím vajíčka nebo vaječné buňky – matroklinní dědičnost
ze spermie se plazmatická DNA uvolní pryč – mimojaderné geny pouze od matek
některé kytky a houby (kvasinky) mají plazmidy (živočichové ne)