26. Smyslové vnímání okolního světa

26. SMYSLOVÉ VNÍMÁNÍ OKOLNÍHO SVĚTA

Smyslová ústrojí – poskytují organismu informace o vnitřním a vnějším prostředí, čidla (receptory) přijímají mechanické, tepelné, chemické a světelné podněty

• příjem podnětu → předání nervové soustavě → tvorba vjemu → odpověď do výkonných orgánů

• vlastní smyslové buňky (čidla, receptory)

1. exteroreceptory – informují organismus o vlastnostech vnějšího prostředí (mechanoreceptory, termoreceptory, chemoreceptory, fotoreceptory)

2. interoreceptory – informují organismus o vlastnostech vnitřního prostředí;

3. proprioreceptory – informují o tlaku a tahu (informace ze šlach a svalů).

• pomocné útvary

• tvoří smyslové orgány;

• pomáhají při zachycování podnětů (př.: ušní boltec + zvukovod → zachycují zvukové vlny)

• ochranné útvary

• chrání smyslový orgán (př.: víčko + řasy → chrání oko).

Fylogeneze smyslových soustav

PRVOCI

• EUGLENA – KRÁSNOOČKO

• blízko místa, ze kterého vyrůstá bičík, má útvar zvaný stigma – červenou světločivnou skvrnu, jejíž pomocí krásnoočko zjišťuje, odkud přichází světlo

• NÁLEVNÍCI – TREPKA VELKÁ

• brvy – hlavně pohyb, ale možnost i hmatové funkce

• trichocysty – sekreční organely k obraně a lovu potravy

• bazální tělíska (kinetosomy) – vedení podráždění, odpovědi – neuromotorický aparát – síť podpovrchových vodivých vláken, pod obalem pelikulou

• vnímání polohy – drobné inkluze tlačí na okolní plazmu.

ŽAHAVCI

• z pokožkových buněk vznikly buňky žahavé – cnidy, cnidocyty

• obsahují vlákno, které se dotykem vymrští a zabodne svůj ostrý hrot s neurotoxinem do oběti

• MEDÚZY

• statocysta – rovnovážný orgán sloužící k určování polohy (se zrnky minerálu bassanitu)

• ropália – na obvodu zvonu; obsahují jednoduchá plochá očka umožňující vnímání světla, tmy, strany; a občas také speciální orgány hmatu

PLOŠTĚNCI

• PLOŠTĚNKA

• hmatové laloky

• jednoduché miskovité oči jsou inverzní, rozlišují jen intenzitu světla, nikoliv tvary

KROUŽKOVCI

• vyvinutý hmat (po celém těle, hlavně soustředěn na hmatový prstík u žížaly, mnohoštětinatci hmatové výběžky na parapodiích – smyslové cirry)

• chemoreceptory slouží při vyhledávání potravy

• vodní kroužkovci mají statocystu, která slouží pro orientaci

• zrak nebývá vyvinut (mohou být miskovité oči)

MĚKKÝŠI

• v pokožce tzv. kožní pupeny = několik smyslových buněk pohromadě, s tyčinkovitými výběžky (někdy oči, čich, hmat na tykadlech)

• ústrojím statické rovnováhy (poloha, pohyb) je u plžů a hlavonožců statocysta se statolitem (zrnka sedimentu) nebo se statokoniemi;

• jako chemoreceptory na určení kvality vody fungují osfradia;

• hlavonožci mají také prý své „oblíbené“ chapadlo, které používají častěji, a také oblíbené oko, umí úmyslně měnit barvu pokožky;

• hlemýžď zahradní i hlavonožci údajně rozlišují 3 chutě: sladké, slané a hořké

• oči měkkýšů jsou everzní (přivrácené) = výběžky zrakových buněk jsou přivrácené ke světelným paprskům

• oči paplžů jsou miskovité, mlžů složené

• oči plžů mohou být také jednoduché oční jamky, oči pohárkové (pohárkovité) až váčkovité s čočkou a sklivcem

• oči hlavonožců jsou komorové oči – nejdokonalejší typ oka (stejný jako u člověka)