5. Pohyb a růst

VOLNÁ DOLNÍ KONČETINA

• stehenní kost- dolní konec se rozšiřuje v kloubní hrboly tvořící hlavice kolenního kloubu

• holenní kost- na palcové straně, dolní konec tvoří vnitřní kotník

• lýtková kost- na malíkové straně, dolní konec tvoří zevní kotník

• zánártní kůstky- 5 kostí, pomáhají tvořit klenbu nohy

• články prstů- 14 článků (palec 2 články, ostatní prsty 3)

VELKÉ KLOUBY DOLNÍ KONČETINY

• kloub kyčelní- spojení hlavice stehenní kosti a jamky pánevní kosti

• kloub kolenní- spojení spodního konce kosti stehenní (hlavice) a horního konce kosti holenní (jamka), v jeho přední části je umístěna čéška, která zabraňuje, aby se kloub po natažení nohy mohl dále ohýbat, v kolenním kloubu se také nacházejí dva menisky (destičky z vazivové chrupavky) usměrňující pohyb hlavice v kloubu

SVALOVÁ TKÁŇ

• umožňuje pohyb organismů z místa na místo a tvoří stěny některých vnitřních orgánů

• je tvořena svalovými buňkami (myocity), které se po podráždění stahují

• stah (koncentraci) umožňují stažitelná vlákna- myofibrily

• typy svalové tkáně: hladká, příčně pruhovaná, srdeční

HLADKÁ SVALOVÁ TKÁŇ

• složena z protáhlých, většinou vřetenovitých jednojaderných svalových buněk

• přítomna v těle většiny bezobratlých (tvoří útrobní i pohybovou svalovinu)

• u obratlovců tvoří stěny vnitřních orgánů (střeva, cév, atd.)

• je inervována vegetativními nervy

• není ovládána vůlí

PŘÍČNĚ PRUHOVANÁ TKÁŇ

• složena z mnohojaderných svalových vláken (často značně dlouhých)

• jednotlivá vlákna se spojují ve svazky obalené vazivem

• více svazků tvoří sval, který kryje společná vazivová pochva

• vazivové obaly jsou prostoupeny nervy a cévami

• u obratlovců je součástí kosterních svalů zajišťujících pohyb

• inervována mozkomíšními nervy, stahy vyvolá pouze signál z CNS

• živočichové ji ovládají vůlí

SRDEČNÍ SVALOVÁ TKÁŇ

• složena z jednojaderných úseků propojených mezibuněčnými spoji- interkalárními disky (při stahu srdce přenášejí signály od jedné buňky k druhé)

• tvoří srdce obratlovců

• inervována vegetativními nervy, částečně autonomní řízení stahů, tvorba vlastních akčních potenciálů

• není řízena vůlí

• stálá a rytmická aktivita

SVALOVÁ SOUSTAVA

SVAL

• Svaly jsou tkáně, které mají schopnost se smršťovat (kontrahovat) a opět se uvolňovat (relaxovat) a přeměňovat chemickou energii v energii mechanickou.

• Podle funkce dělíme svaly na ohybače (flexory), natahovače (extenzory), přitahovače (adduktory), odtahovače (abduktory), svěrače (sfinktery), rozvěrače (dilatátory).

• Svaly pracují souhlasně- synergisté- doplňují se a zabezpečují tentýž pohyb.

• Svaly pracují proti sobě- antagonisté- zabezpečují opačný pohyb.

X

STAVBA SVALU

• Základem svalové soustavy je příčně pruhovaná svalová tkáň (kosterní svaly)

• Sval se skládá ze SVALOVÝCH VLÁKEN spojených do snopečků, snopečky se spojují do snopců a více snopců tvoří sval.

• Sval je na povrchu krytý svalovou povázkou (fascie).

• Střední část svalu nazýváme bříško svalu, na koncích sval přechází ve šlachy, pomocí nichž se upíná ke kostře.