5. Pohyb a růst

POHYB OBRATLOVCŮ

U obratlovců je pohyb těla zajištěn kosterní svalovinou- příčně pruhovanými svaly, které se upínají na vnitřní kostru:

• vodní obratlovci (mihule, paryby a ryby)- jejich svalovina je tvořena segmenty uspořádanými v souvislý svalový plášť (oddělují se jen malé skupiny svalů umožňující pohyb ploutví)

• plynový měchýř – umožnuje rybám se volně vznášet v různých hloubkách

• paryby – funkci vykonává příčné pruhované svalstvo, upíná se na chordu a ploutve, svalstvo je těžko unavitelné

• suchozemští obratlovci- mají velké množství skupin svalů upínajících se na části kostry (svaly hlavy, krku, trupu, ocasu, končetin)

Příklady

1. Sépie obecná – pomalu pluje pomocí vlnovitého pohybu

1. Protonefridie - z plaménkové buňky vychází shluk bičíků, jejichž pohyb vytváří dojem plamene, u ploštěnek

1. Houbovci – vířením bičíků choanocytů

1. Nezmar – nemožnost pohybu kvůli pevnému upevnění k substrátu (přichytávají se pomocí svalnatého terčíku k různým podkladům pod vodou

1. Medúza - svalovina umožňující pohyb - vypuzováním vody pod zvonem pomocí svaloviny po obvodě zvonu

1. Hvězdice – pohybuje se ambulakrálními panožkami

1. Hlemýžď – pohybuje se pomocí svalnaté nohy, která vylučuje hlen¨

KONVERGENCE A DIVERGENCE

KONVERGENCE

• představuje vznik podobných znaků u vývojově nepříbuzných skupin organismů, který byl vyvolán adaptací ke stejným aktivitám nebo podmínkám prostředí, např. podobný tvar těla žraloka, ryby, delfína jako důsledek přizpůsobení se životu ve vodě.

DIVERGENCE

• představuje vznik různých znaků u vývojově příbuzných forem jako důsledek přizpůsobení k rozdílným aktivitám nebo podmínkám prostředí, např. vzhled různých vačnatců.

OPĚRNÁ SOUSTAVA ŽIVOČICHŮ

Hmyz

Obojživelníci

Ryby

Ptáci

Pohybová a opěrná soustava člověka

POJIVOVÁ TKÁŇ

• tvořeny buňkami a velkými mezibuněčnými prostory (vyplněnými různou hmotou)

• často spojuje nebo izoluje orgány, může být tekutá, rosolovitá nebo pevná

• vyplňuje prostory mezi orgány

• poskytuje oporu měkkým částem těla

• slouží k ukládání rezervních látek, transportu živin a dýchacích plynů

• plní funkci ochrannou (jak mechanickou, tak imunitní)

  1. Vazivo

• je složeno z vazivových buněk a mezibuněčné hmoty, která má složku vláknitou a amorfní

• rozlišujeme vazivo:

• řídké – převládá rosolovitá základní hmota, je nejrozšířenější, tvoří obaly orgánů, slizniční a podslizniční vazivo, podkožní vazivo atd.

• síťové (retikulární) – v mízních uzlinách, slezině, kostní dřeni

• tukové – obsahuje tukové buňky, mechanicky a tepelně izoluje, je energetickou rezervou

• tuhé – převládá vláknitá složka s menším množstvím buněk a základní hmoty, tvoří hlavně šlachy, vazy a kloubní pouzdra

  1. Chrupavky

• obsahuje větší množství mezibuněčné hmoty, která je velmi pružná a pevná

• neobsahuje cévy (neobnovuje se při poškození)

• buňky tvořící chrupavku nazýváme chondrocyty

• podle složení mezibuněčné hmoty rozlišujeme chrupavku