5. Pohyb a růst
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Povzbuzující růst (aktivátory)
auxiny - podporují prodlužovací růst buněk, tvorbu adventivních kořenů a dělení kambia
gibereliny - urychlující růst rostlinných orgánů, podporují klíčení semen
cytokininy - urychlují buněčné dělení, zakládání a vývoj pupenů
Zpomalující růst (inhibitory)
kyselina abscisová - zpomaluje růstové procesy, navozuje u rostlin odpočinek- dormanci, urychluje opad listů a plodů
ethylen - zpomaluje růst kořenů a stonků a reguluje opad listů, květů, plodů a jejich dozrávání
RŮSTOVÉ KORELACE
projev celistvosti rostliny, jsou způsobeny hormony:
korelačně stimulující – vliv mají kořeny (tvoří se v nich gibereliny a cytokininy) → klíční rostliny s kořenem rostou rychleji než rostliny bez kořene (ve vlhku)
korelačně inhibující – vliv mají dospělé listy (tvoří se v nich kyselina abscisová) → pokud odstraníme list, vyroste pupen v jeho úžlabí (pupen v úžlabí ponechaného listu nevyroste)
vzájemný vztah listů a kořenů – na výmladcích na pařezech (dokud na výmladcích nevyrazí listy, jsou pod růstovým vlivem kořenů a rychle rostou, pak kyselina abscisová v listech tento růst zpomalí)
REGENERACE
obnova celistvosti rostlin
rozlišujeme regeneraci 1) fyziologickou – jizvy po odpadnutí se zahojí korkem
-
patologickou – po odříznutí stonku vyrostou postranní pupeny (které do té doby brzdil auxin)
→ na stonkových řízcích regenerují ve vrchní části pupeny a ve spodní části kořeny (pokud řízek obrátíme, zůstane proud auxinu nezměněn)
SYSTÉMY PLETIV
jednoduchá pletiva popsaná výše se organizují do vyšších spolupracujících celků, čímž vznikají systémy pletiv (složená, komplexní pletiva)
rozlišujeme systémy pletiv krycích, vodivých, dělivých a základních
na růstu se podílejí dělivá pletiva
Systém pletiv dělivých
-
buňky mají schopnost se dělit
-
probíhá v nich intenzivní metabolizmus (proto mají velké jádro a hodně cytoplazmy)
-
umožňují růst rostlin
-
buňky jsou malé, tenkostěnné, těsně k sobě přiléhají, mají velké jádro, hodně cytoplazmy a vysokou intenzitu látkové přeměny
PROTOMERISTÉM- původní dělivé pletivo, tvoří ho jedna nebo několik buněk
PRIMÁRNÍ meristém
-
je ve vegetačních vrcholech, v listech v kolénkách trav (umožňuje napřímení polehlých stébel)
postupně z něj vznikají jednotlivá pletiva
SEKUNDÁRNÍ meristém
vzniká obnovením dělení u trvalých pletiv
umožňuje tloustnutí do šířky
jsou 2 typy: kambium (vzniká z něj sekundární dřevo a lýko)
felogen (vzniká z něj korek)
Systém pletiv vodivých
tvoří je cévní svazky (na povrchu listů jsou patrné jako žilky, v kořeni a stonku tvoří střední válec)
CÉVNÍ SVAZKY se skládají ze dvou typů buněk
-
cévy - vedou vodu s rozpuštěnými miner. l. z kořenů do ost. částí r
-
jsou to trubice tvořené dlouhými řadami mrtvých buněk
-
vznikly z buněk stojících nad sebou, mezi nimiž se rozpustily příčné přehrádky
stěny bývají zesílené – šroubovitě, kruhovitě, tečkovitě
tvoří dřevo (xylém)
do buněčných stěn se ukládá celulosa a dřevovina