12. OBOJZIVELNICI A PLAZI
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
12. Obojživelníci a plazi
Obojživelníci
čtyřnožci
teplé a vlhké prostředí, pouze sladkovodní
u nás všichni chráněni zákonem
studenokrevní živočichové – proměnlivá teplota těla!
kostra – nejsou žebra, je kost hrudní
kůže – lysá s mnohobuněčnými žlázami → ochranný hlen
TS: vpředu přirostlý jazyk, při polykání pomáhají očnice, kloaka
Potrava: pulci býložraví X dospělci masožraví
DS: pulci – vnější žábry → vnitřní žábry
dospělci – plíce + doplňkové kožní dýchání
CS – arteriovenózní srdce, 2 předsíně + 1 komora (částečné mísení krve)
VS – párové prvoledviny, vyústění do kloaky
NS – pokročilejší než u ryb
SS
-
oko: tři víčka (horní nepohyblivé, dolní pohyblivé, mžurka)
-
ucho: chybí zevní zvukovod, bubínek za okem
-
proudový orgán: u pulců a trvale vodních obojživelníků
PS – oddělené pohlaví, pohlavní dvojtvárnost (samec menší + palcové mozoly), vyústění do kloaky, vývoj nepřímý = pulci
oplození: vnější (žáby + většina obojživelníků), vnitřní (ocasatí obojživelníci)
! rozmnožováním jsou vázáni na vodu!
pulci: u žab nejdříve zadní končetiny X u ocasatých přední končetiny
Neotenie – schopnost rozmnožovat se v larválním stádiu (axolotl)
tři podtřídy:
Ocasatí
Beznozí
Bezocasí
1) Ocasatí
- převážnou částí svého života jsou vázáni na vodu
- dva páry stejně vyvinutých končetin
- hlava zřetelně oddělená od těla, které je protáhlé a má ocas (zčásti lemovaný kožním lemem)
- převážně jsou vejcorodí
- larvy se podobají dospělým jedincům
- známy i druhy vejcoživorodé (mlok), a neotenické (schopné rozmnožování již ve stadiu larvy, axolotl)
- poměrně velká schopnost regenerace
- mírné pásmo severní polokoule
- mlok skvrnitý – vlhké lesy, aktivní v noci, kromě larvy na vodě takřka nezávislý
- čolek obecný, čolek velký, čolek horský - ocas zploštělý ze stran, svatební tance při páření
- axolotl americký
- macarát jeskynní – endemit podzemních vod Dinárského krasu
- velemlok japonský – největší, živí se rybami
2) Beznozí
- tropičtí obojživelníci přizpůsobení životu pod zemí
- válcovité tělo bez končetin, lysá, žláznatá pokožka
- vyvinuta pouze pravá plíce, výborný čich
- vejcorodé vodní druhy mají vodní larvy, živorodé mají larvální vývoj v těle matky
- např. červor vodní
3) Bezocasí
- vývojově nejpokročilejší třída obojživelníků
- zkrácené a zploštělé tělo se značně redukovanou krční částí a bez ocasu
- zadní končetiny jsou mohutnější a delší než končetiny přední
- velké a vystouplé oči
- pod kůží mají rozsáhlé lymfatické prostory
Řád : Žáby
čočka oka je zploštělá, akomodace se uskutečňuje posunováním čočky
za okem je patrný okrouhlý bubínek
před očima má dva nosní otvory
trup je měkký (většinou nemají žebra)
přední končetiny mají čtyři volné prsty, zadní mohutné nohy jsou pětiprsté
v kostře převládají kosti nad chrupavkami, zkrácená páteř je tvořena obratli
pulci dýchají žábrami, dospělí dýchají plícemi (vzduch „polykají“)
v hrtanu jsou hlasivkové vazy, které umožňují vyluzování typických zvuků
kuňka obecná - oranžově zbarvené břicho
blatnice skvrnitá - páchne po česneku, noční druh
ropucha obecná – aktivní v noci
rosnička zelená – paličkovitě rozšířené konce prstů s přísavnými polštářky, stromy a keře v listnatých lesích
skokan ostronosý – zašpičatělá hlava, rašeliniště
skokan štíhlý – lužní lesy
skokan zelený – celoročně vázaný na blízkost vody
skokan skřehotavý – žije pouze v teplých nížinách