5. Pohyb a růst

negativní (pohyb od zdroje

• fototaxe, chemotaxe, geotaxe, thermotaxe

1. OHYBOVÉ POHYBY

• pohyb jednotlivých rostlinných orgánů

1. INDUKOVANÉ- vyvolané vnějším podrážděním

• TROPISMY- vyvolané různými faktory prostředí, projevují se v rostoucích částech rostlin

• rostliny na ně mohou reagovat kladně- ohýbají se za zdrojem podráždění

• rostliny na ně mohou reagovat záporně- ohýbají se směrem od zdroje

• gravitropismus (geotropismus)- ohyb orgánů rostlin vyvolaný zemskou gravitací, kořeny jsou kladně gravitropické (rostou ve směru zemské tíže), stonky jsou většinou záporně gravitropické (rostou proti směru zemské tíže)

• fototropismus- ohyby rostlinných orgánů vyvolané vlivem osvětlení, stonky a řapíky listů jsou kladně fototropické (rostou za zdrojem světla), kořeny bývají záporně fototropické (slunečnice)

• hygrotropismus- reakce na rozdílnou vlhkost prostředí, kořeny jsou kladně hygrotropické (rostou ve směru vlhčích míst)

• NASTIE- pohyby vyvolané vnějšími i vnitřními faktory, směr ohybu není závislý na směru podnětu

• růstové nastie- uskutečňují se díky rozdílné rychlosti růstu na obou stranách rostlinného orgánu

• fotonastie – otvírání květů za světla a zavírání večer (sasanka, smetanka)

• termonastie – vyvolané změnami tepla – otvírání a zavírání květů (tulipán, brambořík, šafrán) – vnitřní strana okvětí roste za tepla rychleji a naopak

• turgorové nastie- jejich základem je změna turgoru v některých buňkách (např. nyktinastie, seismonastie)¨

• nikinastie = spánkové pohyby (jsou sladěny se střídáním dne a noci – jsou ovlivněny vnitřní rytmičností procesů) – lístky jetele se na noc zvedají, lístky šťavele se na noc sklápějí

• seismonastie- ohyby rostlinných orgánů vyvolané otřesy, např. svěšování listů citlivky

• thigmonastie – rychlý pohyb citlivky – vlivem otřesu se postupně svěsí lístky a pak celý list

2. AUTONOMNÍ (samovolné) pohyby- na rozdíl od indukovaných pohybů probíhají bez vnějšího podnětu, jde především o růstové pohyby, např. u klíčních rostlin (+ovíjivé pohyby)

Růst a pohyby živočichů

ORGÁNY POHYBU ŽIVOČICHŮ

• pohyb těla nebo jeho částí je odpověď organismu na podráždění

• umožňuje např. vyhledávání potravy a jedinců opačného pohlaví, únik z nevhodného prostředí nebo před nebezpečím

POHYB BEZOBRATLÝCH

Bezobratlí využívají nejčastěji k pohybu:

• podkožní svalový tuk- u velké části bezobratlých, tvořen několika vrstvami hladké svaloviny, umožňuje nejen pohyb, ale také pohání tělní tekutiny

• příčně pruhovanou svalovinu- podkožní svalový vak se rozpadá na skupiny svalů, které se upínají na jednotlivé části vnější kostry (členovci)

• prvoci – pasivní nebo aktivní – přeléváním cytoplazmy, nebo pomocí brv a jdnoho či více bičíků

• bičíkovci- jeden nebo více bičíků (krásnočko)

• kořenonožci- panožky (měňavka)

• nálevníci- pohyb pomocí řasinek (trepka)