6. Pletiva a tkáně

Sekundární meristém
• vzniká obnovením dělivé funkce trvalých pletiv
• nejdůležitější jsou kambium (činností kambia vznikají druhotná vodivá pletiva - druhotné dřevo a lýko) a felogén (činností felogénu vzniká druhotná kůra = periderm)
• kambium a felogén se vyskytují u druhotně tloustnoucích rostlinných orgánů

Pletiva krycí

• pokrývají povrch rostlinných orgánů, chrání rostlinu proti nepříznivým vlivům vnějšího prostředí a zprostředkovávají výměnu látek mezi rostlinou a vnějším prostředím
• systém krycích pletiv tvoří - pokožka, chlupy, průduchy, vodní skuliny, korek

Pokožka
• pokožka nadzemních orgánů = epidermis, pokožka kořene = rhizodermis
• většinou tvořena jedinou vrstvou buněk, které k sobě těsně přiléhají a neobsahují chloroplasty
• na povrchu pokožky nadzemních částí je kutikula - chrání rostlinu, snižuje ztrátu vody výparem
- kutikula je tvořena kutinem (látka tukové povahy)
- může být pokryta vosky a voda po ní může snadno stékat
- tloušťka závisí na druhu rostliny, nejsilnější bývá u rostlin suchých stanovišť

Chlupy = trichomy
• vyrůstají z pokožkových buněk většiny rostlin
• mohou být jednobuněčné nebo mnohobuněčné
• mají rozmanitý tvar, délku a hustotu

a) trichomy krycí
• doplňují ochrannou funkci pokožky, snižují riziko přehřátí rostlinných orgánů, umožňují rozšiřování semen a plodů

b) trichomy žláznaté
• slouží k vyměšování některých látek, např. silic (máta)

c) trichomy žahavé
• po odlomení jejich koncové části dojde k uvolnění pálivé tekutiny, např. u kopřiv

Průduchy
• struktury v pokožkových pletivech nadzemních částí rostlin
• regulují výměnu plynů a vypařování vody
• vyskytují se ve všech mladých zelených částech vyšších rostlin, jsou vyvinuty zejména na spodní straně listů (pouze u vodních rostlin se vzplývavými listy jsou na svrchní straně)
• jsou tvořena 2 svěracími buňkami ledvinovitého tvaru, mezi nimiž je skulina průchodu (zajišťuje styk s prostředím)
• velikost štěrbiny je ovlivněna především turgorem svěracích buněk (čím více jsou buňky naplněny vodou, tím více jsou od sebe oddáleny)

Vodní skuliny = hydatody
• mají podobnou stavbu jako průduchy, ale nemají možnost se uzavírat
• jejich prostřednictvím se z těla rostlin vytlačuje přebytečná voda ve formě kapek = gutace

Korek
• druhotné krycí pletivo
• tvoří se u většiny zdřevnatělých stonků
• nahrazuje pokožku, která se při ztloustnutí stonku trhá
• vzniká činností druhotného meristému felogénu - zakládá se pod pokožkou, směrem dovnitř stonku vytváří felogén živé buňky zelené kůry a na vnější stranu buňky korku
• korek je tvořen odumřelými buňkami ze ztloustlými buněčnými stěnami, které nepropouštějí vodu ani plyny
• je tepelným a mechanickým izolátorem, chrání rostlinu před infekcí
• u některých rostlin vnější vrstvy korku praskají, odlupují se a vytvářejí tzv. borku
• velmi silná je vrstva korku u dubu korkového
• korek vykazuje značnou pružnost a stlačitelnost díky tomu se využívá k výrobě zátek