6. Pletiva a tkáně

1. PLETIVA

• pletiva jsou soubory buněk stejného tvaru i stavby přizpůsobené k plnění určité funkce
• nauka o pletivech = histologie
• jednotlivé buňky v pletivu jsou propojeny plazmodezmami - soustava plazmatických kanálků v buněčných stěnách

DĚLENÍ PLETIV

Podle způsobu vzniku

a) pravá
• vznikla dělením buněk na buňky dceřiné, které zůstávají navzájem spojené
• tvoří těla vyšších rostlin

b) nepravá
• vznikla druhotným seskupením původně volných buněk
• např. plektenchym v plodnicích hub

Podle schopnosti dělení

a) dělivá (meristematická)
• mají zachovanou dělivou schopnost

b) trvalá
• vznikají činností dělivých pletiv
• skládají se z funkčně rozlišených (diferenciovaných) buněk, které schopnost dělit se ztratily

Podle tvaru buněk a tloustnutí buněčných stěn

1. parenchym
   • buňky mají přibližně stejnou výšku, šířku i délku nebo jsou mírně protáhlé v jednom směru
   • tvoří je zpravidla živé tenkostěnné buňky, v místech styku 3 a více buněk jsou mezibuněčné prostory (interceluláry)

   • měkký, musí být chráněn a vyživován jinými pletivy
   • rozlišujeme několik typů:

   - palisádový parenchym: v jednom směru protáhlé vzájemně rovnoběžné buňky (např. asimilační pletivo listu)
   - mezenchym: buňky kulovitého tvaru s četnými mezibuněčnými prostory, vyskytuje se hodně v mladých částech rostlin
   - aerenchym: velké mezibuněčné prostory vyplněné vzduchem, typický parenchym vodních a bahenních rostlin, slouží ke zlepšení výměny plynů mezi prostředím a rostlinou

2. prozenchym
   • podélné protáhlé buňky se šikmými příčnými přehrádkami
   • vyskytuje se např. v cévních svazcích
   • funkce: vodivá, oporná a výstužná

3. kolenchym
   • buněčné stěny bývají ztloustlé nejčastěji v rozích buněk (tzv. rohový kolenchym), buňky jsou živé
   • většinou se vyskytuje v mladých, rostoucích orgánech (např. v řapících listů)
   • zajišťují pružnost, pevnost a ohebnost

4. sklerenchym
   • nejrozšířenější zpevňovací (mechanické) pletivo (bývá označován jako „kamenné buňky“)
   • buněčné stěny jsou vždy silně ztloustlé, buňky obvykle nemají živý obsah, brzy odumírají a vyplňují se vzduchem = sklereidy
   • např. sklerenchymatická vlákna lnu, v dužině hrušky

SYSTÉM PLETIV

• u vyšších rostlin se vytvářejí systémy pletiv vykonávající určitou funkci
• rozlišujeme 4 základní systémy - pletiva dělivá, pletiva krycí, pletiva vodivá a pletiva základní

Pletiva dělivá (meristémy)

• umožňují růst rostliny, zachovávají si trvale nebo dočasně schopnost dělení buněk
• buňky jsou malé, tenkostěnné, těsně k sobě přiléhají, mají velké jádro, hodně cytoplazmy a vysokou intenzitu látkové přeměny

Protomeristém
• původní dělivé pletivo
• tvoří ho jedna nebo několik buněk

Primární meristém
• vzniká z protomeristému
• vyskytuje se ve vegetačních vrcholech kořenů a stonků = apikální meristrém, v růstových zónách listů, v kolénkách trav, podporuje napřimování polehlých stébel