6. Pletiva a tkáně

4. Zubní tkáň

• soubor tkání tvořen zubovinou, zubní dření, cementem a sklovinou
• obsahuje zubní buňky a zubní hmotu (zubovina, dentin) tvořenou kolagenem a anorganickou složkou (např. fosforečnan vápenatý)
• kořen zubu je kryt cementem, korunka je kryta sklovinou epitelového původu (sklovina je nejtvrdší tkání těla, obsahuje jen asi 2% organických látek)

POJIVA TROFICKÁ

• tělní tekutiny tvoří vnitřní prostředí organismu a zajišťují rozvod živin, hormonů, dýchacích plynů a odstraňování zplodin metabolismu
• podílejí se na udržení homeostázy (stálého vnitřního prostředí)

Trofická pojiva bezobratlých
• hydrolymfa - složením podobná mořské vodě, např. u žahavců v láčce
• hemolymfa (krvomíza) - u bezobratlých s otevřenou cévní soustavou
• krev - u bezobratlých s uzavřenou cévní soustavou

Trofická pojiva obratlovců
• krev, míza, tkáňový mok

1. Krev

• tekutá vazká tekutina
• krvetvorba - probíhá v kostní dřeni, ve slezině, brzlíku a lymfatických uzlinách (u vývojově primitivnějších obratlovců to mohou být i další orgány, např. střevní stěna nebo ledviny)

Krevní plazma
• žlutá, vazká tekutina
• obsahuje 90% vody, dále bílkoviny – auguminy, globuliny, trombuliny, fibrinogeny, glukózu, minerální látky (zajišťují stálý osmotický tlak a pH), hormony, vitaminy, plyny (kyslík, dusík, oxid uhličitý)

Červené krvinky - ERYTROCYTY
• největší mají obojživelníci, nejmenší savci, úplně chybějí jen výjimečně (např. u některých ryb polárních oblastí)
• umožňují přenos kyslíku
• v krvi se neustále obnovují, odstraňovány jsou v játrech a slezině
• počet a velikost jsou druhově specifické (u savců bez jádra)
• obsahují krevní barvivo hemoglobin, hemmocyanin (měkkýši), chlorocruonin (mořští kroužkovci)

Bílé krvinky - LEUKOCYTY
• mají význam pro imunitu (obranyschopnost) organismů
• je jich méně než erytrocytů, jejich počet se zvyšuje za patologických stavů
• proliferace – podstatou je zvyšování počtu buněk (dělením, mitózou) v tkáni či orgánu

a) granulocyty
• v cytoplazmě obsahují barvitelné granula = zrníčka, podle barvitelnosti dělíme:
- neutrofilní granulocyty: typické pro savce, jsou schopny fagocytózy malých částic (neutrální barviva)
- eosinofilní granulocyty: množí se při parazitárních onemocněních a alergiích (kyselá barviva)
- bazofilní granulocyty: obsahují heparin (snižuje srážlivost krve) a histamin (působí na hladké svalstvo, způsobuje kontrakce dělohy, rozšiřuje cévy a tím snižuje krevní tlak) (zásaditá barviva)

b) agranulocyty
• , velká jádro zaplnujicí téměř celou bunku, v cytoplazmě neobsahují granuly, rozlišujeme:
- lymfocyty: účastní se imunitních reakcí, dělíme je na T-lymfocyty (onemocnění) a B-lymfocyty (specifická imunita)
- monocyty: jsou schopny fagocytózy větších částic a odumřelých buněk