6. Pletiva a tkáně

+ ostny (emergence) = výběžky, na jejich tvorbě se kromě pokožkových buněk podílí i buňky podpokožkové; najdeme je např. u růže nebo ostružníku

Pletiva vodivá

• vyvinuly se v souvislosti s přechodem rostlin na souš
• umožňují transport vody a v ní rozpuštěných látek po rostlinném těle

• vodivou soustavu tvoří soubor cévních svazků - obsahuje dřevní a lýkovou část:

Dřevní část cévních svazků - XYLÉM
• přivádí roztoky minerálních látek z půdy (tzv. transpirační proud) kořeny a stonkem do listů, kde jsou využity pro metabolické procesy; tvoří ji cévy a cévice
• cévy (tracheje) - trubice tvořené dlouhými řadami mrtvých buněk
- vznikly z buněk stojících nad sebou, mezi nimiž se rozpustili příčné přehrádky
- stěny trachejí bývají charakteristicky zesílené (šroubovitě, kruhovitě, tečkovitě)
• cévice (tracheidy) - jsou tvořeny protáhlými mrtvými buňkami
- příčné přehrádky jsou zešikmené, nerozpouštějí se
- komunikaci umožňují tzv. dvůrkaté tečky
- vyskytují se hlavně u jehličnanů a kapradin

Lýková část cévních svazků - FLOÉM
• vede z listů asimiláty (produkty fotosyntézy; tzv. asimilační proud) do míst spotřeby (vzrostné vrcholy stonku, kořene) a k místům jejich uložení (např. cibule, hlízy); tvoří ji sítkovice
• sítkovice - živé tenkostěnné buňky s proděravělými přehrádkami
- fungují jen jedno vegetační období (otvory sítkovice se na konci vegetačního období ucpávají amorfní hmotou, tzv. kalózou), činností kambia se každé jaro tvoří nové

UZAVŘENÝ cévní svazek
• druhotně netloustne
• vzniká diferenciací celého prvotního meristému na trvalá pletiva (u jednoděložných rostlin)

OTEVŘENÝ cévní svazek
• může druhotně tloustnout činností kambia (u nahosemenných a dvouděložných rostlin)
• směrem dovnitř stonku se tvoří druhotné dřevo, směrem ven druhotné lýko
• druhotným tloustnutím přibývá především dřevo
• u dřevin mírného pásu produkuje kambium na jaře tenkostěnné široké buňky (tzv. jarní dřevo) a v létě tlustostěnné úzké buňky (tzv. letní dřevo) na průřezu druhotně tloustnoucího stonku se rozdílnost jarního a letního dřeva projevuje jako letokruhy:
- jsou nejlépe patrné u dřevin mírných a chladných oblastí, nejsou patrné u dřevin tropického deštného lesa
- jarní dřevo představuje světlejší část, letní dřevo tmavší část
- čím jsou užší a hustší, tím je dřevo tvrdší

TYPY CÉVNÍCH SVAZKŮ podle postavení lýka a dřeva

a) soustředné = koncentrické
• jedná část cévního svazku obklopuje druhou
• lýkostředné - lýko je obklopeno dřevem, např. v listech
• dřevostředné - dřevo je obklopeno lýkem, např. u kapradin

b) paprsčité = radiální
• oddělené dřevní a lýkové části se pravidelně střídají, např. v kořenech cévnatých rostlin