6. Pletiva a tkane

- výskyt na spodní straně listů, u vodních rostlin nahoře, jsou u všech rostlin

• hydatody – otvory na okraji listu, vniká jimi voda v kapalném stavu, neustále otevřené (př- kontryhel)

• chlupy – na všch rostlinách

  • krycí trichomy – tvořeny pouze kutikulou (+buňkami), termoizolace

  • žahavé trichomy – dutý, na konci ostrý hrot, který obsahuje toxin

  • žlaznaté trichomy . maceška

  • tentakule – na konci se vylučuje kapička – trávicí enzymy (masožravky)

• pletiva vodivá a zpevňovací

  • cévní svazky – rozvádí vodu a živiny, mají dvě části (dřevo a lýko), ohraničuje jej sklerenchymatická pochva; žilnatina = cévní svazek

    • dřevo (xylém) je z protáhlých buněk (cév = trachejí a z cévic = tracheid), buňky dřeva jsou mrtvé, tlustá BS, dřevo je ze sklerenchymu, v trachejích jsou výstuže (kruhy a spirály)

    • lýko (floém) je z menších buněk než dřevo

      • sítkovice (něco jako tracheje)

      • sítkové buňky (jako tracheidy), jsou oddělené sítkem

- buňky lýka jsou živé

- lýko vede asimilační látky

Anatomická stavba souborů živočišných buněk

z ektodermu: pokožka a její deriváty, nervová soustava, u vzdušnicovců vzdušnice, výstelka začátku a konce zažívací trubice

z entodermu vzniká výstelka trávicí trubice, trávicí žlázy, plíce obratlovců, štítná žláza, příštítná tělíska a brzlík

z mezodermu vzniká svalová tkáň, vnitřní kostra obratlovců, pohlavní žlázy a jejich vývody, srdce, krev, cévy, výstelka druhotné tělní dutiny

TKÁŇ – soubory buněk, které mají stejnou fci a tvar, zabývá se jí histologie

diferenční genová aktivita – v každé buňce se aktivuje jiná část genetické info

spojení

• přirozená adheze

• mezibuněčné spoje – desmozomy (svorky, které drží pohromadě buňky)

• mexy – pomocí nich mohou buňky komunikovat

mezibuněčná hmota + buňky (ty ji produkují)

a) vláknitá (fibriální), př. kolagen – 30 – 40% všech org. látek, > tuhost, pevnost – nehty, kosti

b) elastin – pružnost > pokožka, boltce, nos; se stářím ho ubývá

TYPY TKÁNÍ

• epitely – soubory buněk, které kryjí povrchy (pokožku, povrch střeva, ...), obsahují minimum mezibuněčné hmoty

- vnitřní povrch (povrch orgánů) – z entodermu

- vnější povrch (pokožka) – z ektodermu

• ROZDĚLENÍ PODLE TVARU

  • dlaždicový epitel, zploštělé buňky,

- v plicních sklípcích, v pokožce

• kubický (krychlový) – ve žlázách

• cylindrický – hranolovitý, kryje střevo

• PODLE VRSTEV

  • jednovrstevný – plicní sklípky, žlázy, povrch bezobratlých, u členovců vylučují kutikulu

  • vícevrstevné epitely – pokožka

• PODLE FUNKCE

  • krycí – pokožka, sliznice, obranná funkce, svrchní buňky opadávají

  • resorbční – vstřebávání, v tenkém střevě (+mikroklky)

  • řasinkový epitel – kryt řasinkami; průdušnice, průdušky

  • žlázové epitely, exokrinní (potní, slinné, mazové) žlázy a endokrinní (vylučují do krve – hormony)

  • smyslové epitely – buňky sítnice oka, b. čichového epitelu

  • pigmentové epitely – zabarvení kůže