7. otazka - kopie

Třída: Kvasinky

- jednobuněčné houby. Patří sem i druhy, které mají vláknité, přehrádkované, jedno i mnohojaderné hyfy.

- př. kvasinka pivní, kvasinka vinná > hospodářský význam. Kvasinky pivní zkvašují sladinu na pivo. Používají se ke kynutí těsta a k výrobě lihu. Obsahují enzymy, vitamíny B, bílkoviny a jiné látky. Kvasinky vinné přezimují v půdě, odkud se dostávají na bobule vinné révy a při lisování hroznů do šťávy – moštu, který zkvašují na víno.

Kvasinky se rozmnožují nepohlavně pučením, po němž dceřiné buňky zůstávají pohromadě a tvoří řetízky = nepravá podhoubí (pseudomycelia). Pohlavně se rozmnožují, jestliže se zmenší množství živých látek a vody v prostředí.

Třída: Vřeckovýtrusné houby

- přežívají v substrátech jako haploidní podhoubí

- nepohlavní rozmnožování, při kterém se z podhoubí vytvářejí různé typy plodniček nebo nosičů, které nesou nepohlavní výtrusy – konidie, kterých se tvoří obrovská množství. Při pohlavním rozmnožování se vytvářejí pohlavní orgány > samčí kyjovitá mnohojaderná anteridia a samičí kulovitá mnohojaderná askogonia, která mohou mít výrůstek (trichogyn) > samčí anteridium se přikládá k samičímu askogoniu > buněčné stěny se rozpouštějí > v případě výrůstku po dotyku vzniká otvor a jím přechází obsah samčího anteridia do samičího askogonia > jádra samčí a samičí se přikládají k sobě, ale nesplynou = plazmogamie > po dělení putují dvojice jader do vláken (askogenních hyf), na jejichž koncích vznikají zpětné výběžky (háky) > v nich dochází ke splynutí samčího a samičího jádra (karyogamii) > z háků vyrůstají kyjovitá vřecka, ve kterých diploidní jádra projdou meiózou a následně mitózou > osm haploidních jader, která se přemění v osm výtrusů (askospor) > zralá vřecka se na vrcholu otevírají a haploidní výtrusy jsou uvolněny ven.

Př. paličkovice nachová – její tvrdohoubí (námel) je zdrojem alkaloidů k výrobě léčiv

štětičkovec

Ostatní druhy působí choroby rostlin. Např. plesnivění jahod, rychlé zahnívání ovoce, strupkovitost jablek a hrušek, rakovina větví ovocných stromů apod.

smrž obecný, ucháč obecný, chřapáč, lanýž černý

Oddělení: Houby stopkovýtrusné

- přehrádkovaná vlákna

- nepohlavně se rozmnožují konidiemi

- dvoujaderné podhoubí, které vzniká po setkání a splynutí dvou jednojaderných podhoubí, vyrůstajících z pohlavně odlišených výtrusů

- splynutí buněčné plazmy (plazmogamie), ne splynutí jader

- podhoubí roste neomezeně dlouho a je schopné vytvořit plodnice. Většina druhů při dělení (pohlavním rozmnožování) dvoujaderných buněk vytváří přezky (výrůstky zahnuté dozadu) > do ní se přestěhuje jádro jaderného páru. Druhé jádro zůstává ve špičce buňky. Obě jádra se dělí současně. Jedno dceřiné jádro z přezky putuje do špičky buňky a další dceřiné jádro ze špičky buňky do její zadní části > vytvoří dvě přepážky > jedna rozdělí buňku na dvě dceřiné, druhá oddělí výrůstek od přední buňky.