Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




7. otazka - kopie

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (939,71 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

- nepohlavně se rozmnožují konidiemi - dvoujaderné podhoubí, které vzniká po setkání a splynutí dvou jednojaderných podhoubí, vyrůstajících z pohlavně odlišených výtrusů - splynutí buněčné plazmy (plazmogamie), ne splynutí jader - podhoubí roste neomezeně dlouho a je schopné vytvořit plodnice. Většina druhů při dělení(pohlavním rozmnožování) dvoujaderných buněk vytváří přezky (výrůstky zahnuté dozadu) > do ní se přestěhuje jádro jaderného páru. Druhé jádro zůstává ve špičce buňky. Obě jádra se dělí současně. Jedno dceřiné jádro z přezky putuje do špičky buňky a další dceřiné jádro ze špičky buňky do její zadní části > vytvoří dvě přepážky > jedna rozdělí buňku na dvě dceřiné, druhá oddělí výrůstek od přední buňky. - dochází ke splynutí jader (karyogamii) a meiotickému dělení > vznikají čtyři haploidní jádra, která se vyvinou ve čtyři stopečkaté výtrusy (basidiospory). Basidie vytvářejí tenkou vrstvičku, = výtrusorodé rouško (hymenium) - závoj zakrývá u některých plodnic v mládí rourky nebo lupeny, spojuje okraj klobouku s třeněm. Při růstu plodnice se trhá a zanechává na třeni prstem. Př. dřevní houby – choroš, václavka obecná, hlíva ústřičná, dřevomorka domácí. Muchomůrka zelená, muchomůrka tygrovaná, závojenka olovová, vláknice Patouillardova. Mnohé druhy hub mají léčivé účinky – antibakteriální, antivirové apod. sněti a rzi – sněti jsou parazité. Jejich podhoubí žije v mezibuněčných prostorách hostitelských rostlin. Př. sně kukuřičná, prašná sněť ovesná, mazlavá sněť pšeničná, rez travní – významně snižuje výnosy obilovin. II. Lišejníky - vznikají symbiózou sinic a zelených řas s houbami - stélky tvoří houbová vlákna, ve kterých jsou buňky sinic nebo zelených řas. Typy stélek: keříčkovitá, lupenitá, korovitá. - k podkladu se přichytávají příchytnými vlákny - funkce: - vylučovanými kyselinami naleptávají skalnatý podklad. Odumřelé stélky vytvářejí základ humusové vrstvičky, která umožňuje život vyšším rostlinám. V arktických krajích slouží jako potrava býložravců. - rozmnožují se nepohlavně a to odlamováním stélky, nebo vytvářením drobounkých tělísek (soredií) – spletenců podhoubí s buňkami řas či sinic. Mykorrhiza = způsob soužití kořenů vyšších rostlin s podhoubím některých druhů hub. Ektotrofní mykorrhiza = hyfy obalují nejjemnější kořínky rostliny. Endotrofní mykorrhiza = vlákna podhoubí vnikají do buněk kořínků. Oba partneři si vyměňují navzájem některé pro život nezbytné látky. Houba poskytuje rostlině systém pro vedení vody s rozpuštěnými anorganickými látkami z půdy a některé růstové látky. Od rostliny získává asimiláty. S okyselováním půd mykorrhiza zaniká > proto jsou rostliny oslabeny a napadány škůdci. Př. dutohlávka červcová, dutohlávka sobí, pukléřka islandská, terčovka zední

Témata, do kterých materiál patří