Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




7. otazka - kopie

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (939,71 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

7. MATURITNÍ OTÁZKA Houby, lišejníky I. Houby II. Lišejníky I. Houby - jednobuněčné nebo více buněčné stélkaté, eukaryotní a heterotrofní organismy - živiny z prostředí přijímají ve formě organických látek - stélky jsou jednoduše vláknité nebo větvené - soubor houbových vláken (hyf) tvořípodhoubí (mycelium), na kterém vyrůstají plodnice. Vytvářeno může být též nepravé podhoubí (pseudomycelium). - základními stavebními jednotkami buněčných stěn jsou chitin a B-glukan. - zásobní látkou je glykogen a tuky - nepohlavně se rozmnožují různými typy výtrusů (spor), které vznikají uvnitř výtrusnic (endospory), nebo se oddělují zevně na specializovaných hyfách (konidie) -význam (funkce) – rozklad organických látek > rozkladači. Díky tomu se podílejí na koloběhu U, N a jiných živin v biosféře. Podílejí se na tvorbě humusu. Organické látky přeměňují na jednoduché rozpustné anorganické látky. Využívají se v biotechnologiích (výroba antibiotik, vitamínů, růstových látek apod.). Mají schopnost symbiózy s jinými organismy, se sinicemi a řasami (lichenismus) nebo kořeny cévnatých rostlin (mykorhiza). Oddělení: Chytridiomycety - žijí převážně ve vodě nebo vlhké půdě - vytvářejí mnohojaderné, trubicovité podhoubí - stěny podhoubí jsou z chitinu a glukanu - př. lahvičkovka – parazit cizopasící v buňkách klíčních rostlin zelím kapusty nebo květáku > nakažené rostliny tmavnou, ohýbají se a později odumírají Rakovinovec bramborový – napadá všechny druhy z čeledi lilkovitých. U brambor způsobuje rakovinu hlíz. Oddělení: Mikrosporidie - jednobuněčné organismy, které jsou přizpůsobené parazitickému způsobu života - nitrobuněční parazité. Parazitují v buňkách hmyzu, ryb i jiných živočichů vč. Člověka - př. hmyzomorka včelí – původce včelí úplavice, způsobuje úhyn včel. Hmyzomorka bourcová Oddělení: Zygomycety - podhoubí ve stáří nepravidelně přehrádkované. Jinak je trubicovité, mnohojaderné. - př. plíseň hlavičková – pokrývá kožíškem vláken podhoubí. Rozmnožuje se nepohlavně pomocí výtrusů z výtrusnic, které vyrůstají na podhoubí. Pohlavně se rozmnožuje tehdy, když se setkají dvě různopohlavná podhoubí. Na vláknech se vytvoří kyjovité větve, rostoucí proti sobě. Po dotyku se oba konce těchto větví oddělí od podhoubí přehrádkami a změní se v gametangia, která splynou v bradavičnatou diploidní zygosporu. Ta se uvolní od podhoubí a v příznivých podmínkách začne klíčit v nosič (sporangiofor), zakončený výtrusnicí (sporangiem). Při klíčení dochází meiotickému dělení jader, takže výtrusy ve výtrusnici jsou haploidní a fyziologicky rozlišené. Kropidlovec černavý – na chlebě Oddělení: Houby vřeckovýtrusné - tvorba specializovaného sporangia = včecko. V něm dochází k redukčnímu dělení a vzniku haploidních endospor. Třída: Kvasinky - jednobuněčné houby. Patří sem i druhy, které mají vláknité, přehrádkované, jedno i mnohojaderné hyfy. - př. kvasinka pivní, kvasinka vinná > hospodářský význam. Kvasinky pivní zkvašují sladinu na pivo. Používají se ke kynutí těsta a k výrobě lihu. Obsahují enzymy, vitamíny B, bílkoviny a jiné látky. Kvasinky vinné přezimují v půdě, odkud se dostávají na bobule vinné révy a při lisování hroznů do šťávy – moštu, který zkvašují na víno. Kvasinky se rozmnožují nepohlavně pučením, po němž dceřiné buňky zůstávají pohromadě a tvoří řetízky = nepravá podhoubí (pseudomycelia). Pohlavně se rozmnožují, jestliže se zmenší množství živých látek a vody v prostředí. Třída: Vřeckovýtrusné houby - přežívají v substrátech jako haploidní podhoubí -nepohlavní rozmnožování, při kterém se z podhoubí vytvářejí různé typy plodniček nebo nosičů, které nesou nepohlavní výtrusy – konidie, kterých se tvoří obrovská množství. Připohlavním rozmnožování se vytvářejí pohlavní orgány > samčí kyjovitá mnohojaderná anteridia a samičí kulovitá mnohojaderná askogonia, která mohou mít výrůstek (trichogyn) > samčí anteridium se přikládá k samičímu askogoniu > buněčné stěny se rozpouštějí > v případě výrůstku po dotyku vzniká otvor a jím přechází obsah samčího anteridia do samičího askogonia > jádra samčí a samičí se přikládají k sobě, ale nesplynou = plazmogamie > po dělení putují dvojice jader do vláken (askogenních hyf), na jejichž koncích vznikají zpětné výběžky (háky) > v nich dochází ke splynutí samčího a samičího jádra (karyogamii) > z háků vyrůstají kyjovitá vřecka, ve kterých diploidní jádra projdou meiózou a následně mitózou > osm haploidních jader, která se přemění v osm výtrusů (askospor) > zralá vřecka se na vrcholu otevírají a haploidní výtrusy jsou uvolněny ven. Př. paličkovice nachová – její tvrdohoubí (námel) je zdrojem alkaloidů k výrobě léčiv štětičkovec Ostatní druhy působí choroby rostlin. Např. plesnivění jahod, rychlé zahnívání ovoce, strupkovitost jablek a hrušek, rakovina větví ovocných stromů apod. smrž obecný, ucháč obecný, chřapáč, lanýž černý Oddělení: Houby stopkovýtrusné - přehrádkovaná vlákna

Témata, do kterých materiál patří