7. otazka - kopie

- dochází ke splynutí jader (karyogamii) a meiotickému dělení > vznikají čtyři haploidní jádra, která se vyvinou ve čtyři stopečkaté výtrusy (basidiospory). Basidie vytvářejí tenkou vrstvičku, = výtrusorodé rouško (hymenium)

- závoj zakrývá u některých plodnic v mládí rourky nebo lupeny, spojuje okraj klobouku s třeněm. Při růstu plodnice se trhá a zanechává na třeni prstem.

Př. dřevní houby – choroš, václavka obecná, hlíva ústřičná, dřevomorka domácí. Muchomůrka zelená, muchomůrka tygrovaná, závojenka olovová, vláknice Patouillardova. Mnohé druhy hub mají léčivé účinky – antibakteriální, antivirové apod.

sněti a rzi – sněti jsou parazité. Jejich podhoubí žije v mezibuněčných prostorách hostitelských rostlin. Př. sně kukuřičná, prašná sněť ovesná, mazlavá sněť pšeničná, rez travní – významně snižuje výnosy obilovin.

II. Lišejníky

- vznikají symbiózou sinic a zelených řas s houbami

- stélky tvoří houbová vlákna, ve kterých jsou buňky sinic nebo zelených řas. Typy stélek: keříčkovitá, lupenitá, korovitá.

- k podkladu se přichytávají příchytnými vlákny

- funkce: - vylučovanými kyselinami naleptávají skalnatý podklad. Odumřelé stélky vytvářejí základ humusové vrstvičky, která umožňuje život vyšším rostlinám. V arktických krajích slouží jako potrava býložravců.

- rozmnožují se nepohlavně a to odlamováním stélky, nebo vytvářením drobounkých tělísek (soredií) – spletenců podhoubí s buňkami řas či sinic.

Mykorrhiza = způsob soužití kořenů vyšších rostlin s podhoubím některých druhů hub. Ektotrofní mykorrhiza = hyfy obalují nejjemnější kořínky rostliny. Endotrofní mykorrhiza = vlákna podhoubí vnikají do buněk kořínků. Oba partneři si vyměňují navzájem některé pro život nezbytné látky. Houba poskytuje rostlině systém pro vedení vody s rozpuštěnými anorganickými látkami z půdy a některé růstové látky. Od rostliny získává asimiláty. S okyselováním půd mykorrhiza zaniká > proto jsou rostliny oslabeny a napadány škůdci.

Př. dutohlávka červcová, dutohlávka sobí, pukléřka islandská, terčovka zední