Bakterie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Bakterie
BUŇKA BAKTERIÍ
platí charakteristiky prokaryotní buňky (viz kapitoly Základní strukturální typy živých soustav a Buňka - obecné schéma)
bakteriální buňka obsahuje cytoplazmu, cytoplazmatickou membránu (může vytvářet mezozomy), nukleoid (kruhová molekula DNA), ribozomy
na povrchu je kryta buněčnou stěnou z peptidoglykanu, případně dalšími vrstvami (glykokalyx, slizová pochva), někdy se vyskytují fimbrie (syn. pili)
podle struktury buněčné stěny můžeme bakterie rozdělit na grampozitivní a gramnegativní (metodu barvení viz v kapitole Úvod do mikrobiologie)
některé bakteriální buňky mohou obsahovat plazmidy (malá, kruhovitá molekula DNA, která není nezbytná pro život bakterie, ale může jí přinášet výhodu – například nese rezistenci k antibiotiku, plazmidy se hojně užívají v genovém inženýrství)
buňky mohou nabývat různých tvarů, rozlišujeme koky, tyčinky, zakřivené bakterie, větvící se bakterie, bakterie s bičíky...
pohyb bakteriální buňky může zajišťovat bičík, který je však odlišný od bičíky eukaryotického
VÝŽIVA BAKTERIÍ
Podle způsobu získávání uhlíku
autotrofní (uhlík získávají z oxidu uhličitého)
fotoautotrofní získávají energii ze slunečního záření
chemoautotrofní získávají energii oxidací anorganických látek
dusík získávají z dusitanů, dusičnanů a amoniaku
heterotrofní (uhlík získávají z organických látek)
fotoheterotrofní získávají energie ze slunečního záření
chemoheterotrofní získávají energii oxidací organických látek (dýchání, kvašení)
dusík získávají z bílkovin nebo z jiných organických látek
Podle vztahu ke kyslíku
aerobní, které kyslík k životu potřebují
obligátně anaerobní, pro které je kyslík jed
fakultativně anaerobní, které kyslík nepotřebují, ale tolerují ho
PROSTŘEDÍ BAKTERIÍ
bakterie nacházíme ve větším či menším počtu prakticky ve všech prostředích
1 ml mléka ... 2×106 bakterií
1 ml slin ... 10×108 bakterií
1 ml bachorové šťávy ... 10×1010 bakterií
1 ml rybníkové vody ... 1×106 bakterií
1 m3 vzduchu: vesnice 5000, město 30000 bakterií
1 mg ornice ... řádově 109
1 g stolice ... 1×109 bakterií
Půda
ovlivňují její úrodnost
humus obsahuje saprofytické bakterie, které rozkládají organické zbytky (mineralizace)
nitrifikační bakterie: amoniak a dusitany přeměňují na dusičnany (ty můžou rostliny využít)
denitrifikační bakterie: opak nitrifikačních
hlízkové bakterie: dokáží vázat vzdušný dusík a přeměnit ho na dusičnany, žijí v symbióze na kořenech bobovitých rostlin
rod Azotobacter: žije na rozdíl od hlízkových samostatně, využívá vzdušný dusík nezávisle ostatních organismech
aktinomycety: vytvářejí antibiotika (streptomycin, aureomycin, tetracyklin aj.)
Vzduch
bakterie se sem dostávají ze země (z půdy) větrem
město více než vesnice, pevnina více než moře, nejvíce průmyslové oblasti