Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Buňka - 1.část - prokaryota

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (214.5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

BUŇKA

Buňka je základní stavební a strukturní jednotka živých organismů.

Může být samostatným jedincem, který vykonává všechny základní životní funkce, nebo je součástí mnohobuněčného organismu. V mnohobuněčných organismech se buňky diferencují (rozrůzňují) a specializují na různé funkce (jsou součástí tkání, ze kterých se vytvářejí orgány.

Věda o buňce se nazývá cytologie.

Buňku objevil Robert Hooke ve 2.polovině 17.století. Primitivním mikroskopem pozoroval strukturu korku a zjistil že připomíná včelí plástev, ve které jsou útvary jež pojmenoval „komůrky“ lat. cellula.

Buněčná teorie – byla zformulována koncem 30. let 19. století (1838/39)– Mathias J. Schleiden, Theodor Schwann – buňka je nejmenší, dále již nedělitelná stavební jednotka všech organismů, která je schopna samostatně vykonávat všechny životní funkce.

  • nejmenší soustava, schopná samostatného života, základní organizační jednotka života

  • -základní stavební a funkční jednotka živých organismů

  • každá bka má svůj vlastní genetický a proteosyntetický aparát a metabolický systém, umožňující vytvářet a využívat energii

  • je vždy ohraničena membránou, která reguluje pronikání látek dovnitř a ven

Buněčná teorie je jedním ze základních kamenů biologie. Mezi její všeobecně platná tvrzení patří:

  • buňka je základní strukturní a funkční jednotkou živých soustav

  • všechny organismy se skládají z jedné nebo více buněk

  • buňky vznikají z jiných buněk buněčným dělením

  • buňky nesou genetický matriál a při buněčném dělení jej předávajídceřiným buňkám

  • chemické složení všech buněk je v zásadě stejné

  • uvnitř buněk se odehrávají v zásadě stejné procesy (buněčný metabolismus)

Organizační princip buňky: základní znaky buněk, které jsou všem společné, mluvíme tedy o obecné struktuře a obecné funkci buněk.

Buňky mají podobné: chemické složení, strukturu, metabolické procesy, rozmnožování, princip dědičnosti.

Rozlišujeme dva typy buněk:

PROKARYOTICKÁ BUŇKA (1 – 10 μm)

je jednoduchá, jádro je cyklická DNA tvořená pouze jedním chromozomem bez jaderné membrány, obsahuje minimum membrán, rozmnožuje se přímým dělením (amitóza) – bakterie, sinice. Nikdy nevytváří mnohobuněčný organismus (nejvýš kolonie).

EUKARYOTICKÁ BUŇKA (10 – 100 μm)

Větší, složitější, jádro s jadernou membránou, obsahuje velké množství membránových struktur, rozmnožuje se nepřímým dělením (mitóza), patří sem všechny ostatní organismy – rostliny, houby, živočichové, prvoci, jednobuněčné i mnohobuněčné organismy.

Organismy tvořené prokaryotickou buňkou jsou vždy jednobuněčné a dělí se na dvě fylogeneticky odlišné skupiny (domény) Bacteria a Archea.

Organismy tvořené eukaryotickou buňkou mohou být jednobuněčné (prvoci, řasy, kvasinky) a mnohobuněčné (rostliny, živočichové, houby).

Témata, do kterých materiál patří