Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Buňka - 1.část - prokaryota

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (214.5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

Leukoplasty – v kořenech a oddencích, bez schopnosti fotosyntézy. V leukoplastech se ukládají zásobní látky.

  • Amyloplasty – škrob

  • Proteinoplasty – proteiny

  • Elainoplasty – tuk

Chloroplasty – čočkovitého tvaru, systém tylakoidů – obsažen chlorofyl (zeleň listová). V buňkách rostlin a zelených řas.

Feoplasty – v buňkách hnědých řas. Fukoxantin – hnědé barvivo.

Rodoplasty – v buňkách červených řas (ruduch). Barvivo fykoeritrin.

Chroomoplasty – obsaženy v červených a žlutých plodech a květech barviva karotenoidy a xenoidy.

Mitochondrie – V jedné buňce až několik tisíc. Malé oválné útvary. Mají vnitřní zřasenou membránu, vnitřní povrch je vyplněn hmotou – Matrixem.

Mezi hlavní funkce mitochondrií patří buněčné dýchání, spotřeba kyslíku a energie získané oxidací živin k syntéze ATP z ADP (přenašeči energie).

Energie uvolněná při dýchání zabezpečuje životní děje v buňce a část energie jde do zásob.

-ŽIVOČIŠNÁ-

NEOBSAHUJE BUNĚČNOU STĚNU!!!!

Stejně jako rostlinná buňka obsahuje cytoplazmatickou membránu, cytoplazmu, cytoskelet, jádro, jadérko, ribozomy, mitochondrie, endoplazmatické retikulum, Golgiho aparát.

Dále obsahuje:

Lyzozomy – vznikají odškrcováním z ER nebo GA. Jsou to váčky obsahující enzymy – hydrolázy, které se podílí na trávení a rozkladu makromolekulárních látek na jednoduché organické látky, které se dostanou do buňky fagocytózou. Pomocí lyzozómů je možné i trávení vlastních buněčných struktur – Autofágie.

  • Primární lyzozómy – vznikají odškrcováním, pohyb v cytoplazmě splývají s váčky s potravou.

  • Sekundární lyzozómy – vznikají po splynutí s potravou.

  • Terciální lyzozómy – Nestrávené sekundární lyzozómy, z buňky jsou odstraněny exocytózou.

Centriola – dělicí tělísko, vyskytuje se poblíž jádra. Dva válečky kolmo postavené k sobě.

Paraplazma – inkluze, rezervní a odpadní látky uložené volně v cytoplazmě nebo vakuolách.

  • Zásobní látky – zrnka glykogenu, kapénky tuků a krystalky bílkovin.

  • Odpadní látky – melanin, krystaly minerálních solí.

Řasinky = cilie – vláknité výběžky buňky, ohraničeny membránou. Obsahují soubor mikrotubulů.

Bičíky = flagellum – struktrura je podobná řasinkám, obvykle je jen jeden, delší než řasinky.

-BUŇKA HUB-

Buněčná stěna obsahuje – chitin. Mohou mít jedno i více jader. Plastidy chybí! Houby jsou většinou bezbarvé. U vyšších hub jsou v plodnicích různá barviva, ale nikdy ne chlorofyl.

Zásobní látky – glykogen a olej, nikdy škrob!!!

Ostatní organely viz rostlinná a živočišná buňka.

Témata, do kterých materiál patří