Buňka - 1.část - prokaryota
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Buněčné sruktury:
buněčné povrchy – ohraničují cytoplazmu, oddělují a chrání buňku od okolí, buněčná stěna, cytoplazmatická membrána
cytoplazma – beztvará polotekutá vnitřní hmota buňky
organely – významně se podílejí na plnění životních funkcí (jádro,
jadérko, mitochondrie, ribozomy...)
buněčné inkluze (paraplata) – neživé části buňky
PROKARYOTICKÁ BUŇKA (1-10 μm)
Buněčné povrchy
buněčná stěna
neživé částice
stavba – vrstva peptidoglykanů, je pórovitá
funkce – tuhý obal – mechanická ochrana před vlivy vnějšího prostředí, uděluje buňce tvar,
je plně propustná = permeabilní
Plazmatická (cytoplazmatická) membrána – pružná blanka, živý útvar
stavba – dvojitá vrstva fosfolipidů, v ní jsou molekuly bílkovin
funkce – izoluje vnitřní prostředí buňky od vnějšího, selektivně propustná = semipermeabilní,
je místem metabolických dějů.
Cytoplazma
stavba – směs roztoků organických a anorganických látek, jsou v ní uloženy krystalky zásobních nebo odpadních látek – buněčné inkluze
funkce – vytváří prostředí pro metabolické děje.
Organely
Jaderná hmota = nukleotid - jádro
stavba - jediná do kruhu stočená dvoušroubovice molekuly DNA
funkce – jediný chromozom, jsou zde uloženy genetické informace
Plazmidy
stavba – malé cyklické molekuly DNA uložené v cytoplazmě, charakteristické pro bakterie
fce – obsahují geny pro buňku postradatelné – rezistence vůči antibiotikům, tvorba toxinů
Ribozomy
tělíska v cytoplazmě, skládají se ze dvou podjednotek
funkce – účast při syntéze bílkovin
Kapsuly (pouzdra) – slizovité obaly
Fimbrie – řasinky - nepohyblivá vlákna na povrchu, krátká, křehká, fce – přilnutí k povrchu
Bičíky – pohyblivé, mnohonásobně delší buňky, z bílkovinného vlákna, umožňují pohyb buňky
Chromatofory – thylakoidy – váčky vzniklé vchlípením cytoplazmatické membrány, jsou vyplněny chlorofylem
Vakuoly – vodní, plynné
Gykokalips – Ochranný plášť z glykoproteinů na povrchu buňky.
EUKARYOTICKÁ BUŇKA (10- 100 μm)
-ROSTLINNÁ-
Buněčné povrchy
Buněčná stěna - je tvořena polysacharidy (celulózou-celulózové mikrofibrily), bílkovinami a amorfní hmotou. Funkce – tuhý obal – ochranná funkce, uděluje tvar a vytváří kostru. Je plně propustná = permeabilní.
Cytoplazmatická membrána – dvojitá vrstva fosofolipidů, v nichž jsou uloženy molekuly bílkovin a glykolipidů. Izoluje vnitřní prostředí od vnějšího, je selektivně propustná = semipermeabilní. Je místem metabolických dějů.
Plazmodesmy – vlákna cytoplazmy, které prochází z buňky do buňky otvory v buněčné stěně.
Cytoplazma – směs roztoků organických a anorganických látek. Jsou v ní uloženy zásobní látky. Udržuje tvar buňky, je místem metabolických dějů v buňce, s cytoplazmatickou membránou zajišťuje výměnu látek mezi buňkou a prostředím. Zajišťuje přesuny živin v buňce.