Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!






Buňka - 1.část - prokaryota

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (214,5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

ma – tvořena hmotou jádra –chromatinem, ze které vnikají při dělení chromozomy. Základem chromatinu jsou nukleozómy = DNA + bílkoviny (nukleohistinové vlákno). Hlavní funkce jádra jsou: Genetická Replikační (replikace DNA) Metabolická Každý organizmus má v jádře konstantní počet chromozomů: Tělesné somatické buňky = diploidní sada 2N = 46 chromozomů Pohlavní buňky = gamety = haploidní sada 1N = 23 chromozomů (splynutím vzniká zygota) Jadérko = nukleolus – uloženo uvnitř jádra v jaderné šťávě. Není ohraničeno membránou, obsahuje převážně RNA a bílkoviny. Je místem syntézy ribozomální RNA a cytoplazmatických ribozomů. Ribozomy – kulovité útvary v cytoplazmě, vznikají v jadérku a jsou tvořeny RNA a bílkovinami v poměru 1:1. Vyskytují se volně v cytoplazmě nebo ER, funkcí je syntéza bílkovin. Endoplazmatické retikulum –soustava sploštělých váčků a kanálků. Na drsné ER se váží chromozómy = proteosyntéza. NA hladké ER se neváží = syntéza lipidů a polysacharidů. ER je propojeno s mitochondriemi a povrchem buňky, pomáhá převádět látky do místa určení, dále je buňkou využíváno jako skladovací prostor a regulační zařízení. Golgiho aparát –Srpovité váčky a kanálky propojené s ER, jádrem a povrchem buňky. Uspořádání a množství bývá proměnlivé. GA slouží jako úpravna a třídilna materiálu z ER, dále slouží k vylučování přebytečné vody a odpadních látek odškrcováním váčků z GA. Vznikají tak lyzozómy a cytozómy. Vakuoly – Jsou od cytoplazmy odděleny membránou (tonoplast), obsahují buněčnou šťávu. Obsahují enzymy zajišťující rozklad látek, dále obsahují zásobní látky (cukry, tuky), nebo jsou zásobárnou vody. Cytozomy – váčky podobné lyzozomům, vznikají odškrcováním z ER nebo GA. Jsou u rostlinných i živočišných buněk. Obsahují enzymy sloužící k nitrobuněčnému trávení. Semiautonomní organely Mezi semiautonomní organely patří plastidy a mitochondrie. Společné znaky: 2 membrány Vlastní DNA Vlastní ribozomy Syntéza vlastních bílkovin Plastidydělíme do následujících skupin: BEZBARVÉ – leukoplasty BAREVNÉ Fotosynteticky aktivní – chloroplasty, feoplasty, rodoplasty Fotosynteticky neaktivní – chromoplasty Leukoplasty –v kořenech a oddencích, bez schopnosti fotosyntézy. V leukoplastech se ukládají zásobní látky. Amyloplasty – škrob Proteinoplasty – proteiny Elainoplasty – tuk Chloroplasty– čočkovitého tvaru, systém tylakoidů – obsaženchlorofyl (zeleň listová). V buňkách rostlin a zelených řas. Feoplasty – v buňkách hnědých řas. Fukoxantin – hnědé barvivo. Rodoplasty – v buňkách červených řas (ruduch). Barvivofykoeritrin. Chroomoplasty – obsaženy v červených a žlutých plodech a květech barvivakarotenoidy a xenoidy. Mitochondrie –V jedné buňce až několik tisíc. Malé oválné útvary. Mají vnitřní zřasenou membránu, vnitřní povrch je vyplněn hmotou –Matrixem. Mezi hlavní funkce mitochondrií patří buněčné dýchání, spotřeba kyslíku a energie získané oxidací živin k syntéze ATP z ADP (přenašeči energie). Energie uvolněná při dýchání zabezpečuje životní děje v buňce a část energie jde do zásob. -ŽIVOČIŠNÁ- NEOBSAHUJE BUNĚČNOU STĚNU!!!! Stejně jako rostlinná buňka obsahujecytoplazmatickou membránu, cytoplazmu, cytoskelet, jádro, jadérko, ribozomy, mitochondrie, endoplazmatické retikulum, Golgiho aparát. Dále obsahuje: Lyzozomy – vznikají odškrcováním z ER nebo GA. Jsou to váčky obsahující enzymy –hydrolázy, které se podílí na trávení a rozkladu makromolekulárních látek na jednoduché organické látky, které se dostanou do buňkyfagocytózou. Pomocí lyzozómů je možné i trávení vlastních buněčných struktur –Autofágie. Primární lyzozómy – vznikají odškrcováním, pohyb v cytoplazmě splývají s váčky s potravou. Sekundárnílyzozómy – vznikají po splynutí s potravou. Terciální lyzozómy– Nestrávené sekundární lyzozómy, z buňky jsou odstraněnyexocytózou. Centriola – dělicí tělísko, vyskytuje se poblíž jádra. Dva válečky kolmo postavené k sobě. Paraplazma –inkluze, rezervní a odpadní látky uložené volně v cytoplazmě nebo vakuolách. Zásobní látky – zrnka glykogenu, kapénky tuků a krystalky bílkovin. Odpadní látky – melanin, krystaly minerálních solí. Řasinky = cilie – vláknité výběžky buňky, ohraničeny membránou. Obsahují soubor mikrotubulů. Bičíky = flagellum – struktrura je podobná řasinkám, obvykle je jen jeden, delší než řasinky. -BUŇKA HUB- Buněčná stěna obsahuje –chitin. Mohou mít jedno i více jader. Plastidy chybí! Houby jsou většinou bezbarvé. U vyšších hub jsou v plodnicích různá barviva, ale nikdy ne chlorofyl. Zásobní látky – glykogen a olej, nikdy škrob!!! Ostatní organely viz rostlinná a živočišná buňka.

Témata, do kterých materiál patří