Buňka a dědičnost

- pokud repr. bílk. není – přepisuje se operon

P – promotor – místo kam se váže RNA polymeráty – enzym, kt. umožňuje transkripci

O – operátor – místo kam se naváže nepresorická bílkovina – pokud je přítomna- nepustí polymerázu, když se odváže – může pokračovat

2 příklady –

AKTIVNÍ OPERON – RNA polymeráza nasedne na operon – rozjede se  pokud nenarazí na repr. bílkovinu- jede na geny – přepisuje je  bílkovina

NEAKTIVNÍ OPERON – nemůže se rozjet, transkripce neprobíhá, proteosyntéza se nerozjíždí

- aktivace a deaktivace se děje zpětnou vazbou

- laktóza – potřebuje ke štěpení enzym

 naváže se repr. bílkovina  štěpení  rozštěpí se vš.  repr. kys. se váže zpět

GENETIKA EUKARYOT

JÁDRO (= nucleus, karyon)

- obaleno dvojitou jadernou membr. (stejná stavba jako plazm. mem.) s póry ( výměna látek s cytoplazmou)

- uvnitř polotekutá hmota – karyoplazma – v ní chromozomy (s DNA) – počet chrom. v buňce druhově stálý znak (lidé - 46), každý chr. v jádře buňky 2x (tělní b. – 2 sady chrom., pohl.-polovinu)

+ 1 nebo více jadérek – vznik rRNA

DĚLENÍ BUŇKY

- buňka při dělení : 1) dělení jádra = karyokineze

2) dělení cytoplazmy= cytokineze

BUNĚČNÝ CYKLUS

- sled dějů probíhajících v buňce od jejího vzniku rozdělením

- zahrnuje růst buňky a jejích složek, dělení jádra a ostatních organel a vlastní rozdělení buňky

- trvání cyklu je označ. jako generační doba – doba od skončení jedné mitózy do konce následující mitózy (charakterist. pro daný typ buněk; nerv. buňky- celý život)

- několik fází:

k! – hlavní kontrolní uzel, kontroluje rychlost dělení

G0 – při špatných podm. se zbrzdí nebo zastaví (nedostatek živin)

G1 – 1. přípravná fáze – buňka roste, zvyšuje se počet organel, probíhá syntéza bílk. (nejdelší fáze)

S – syntetická fáze – replikace DNA (zipová repl. – otevírá se DNA, polovina postupně syntetizuje vcelku, 2.pol. vytváří úseky = Okasakiho fragmenty – ty se teprve spojí dohromady, NK má konec 3 a 5, navázána dusíkatá báze  nově se uvádí bublinový způsob repl. – probíhá na více místech najednou – rychlejší)

G2 – 2. přípravná fáze - buňka se připravuje na dělení - zvětšuje se, zvyšuje se počet organel, tvoří se rRNA ( tvorba ribozomů)

M – vlastní mitotická fáze

C – cytokineze - dělení cytoplazmy (u živoč. zvenku dovnitř x u rostl. zvnitřku k okrajům)

Mitóza

- nepřímé dělení jádra

- zaručuje dokonalé rozdělení rozdělení genetického materiálu mezi dceřinné b.

- výsledkem 2 buňky diploidní z 1 b. dipl.

- před zahájením m . – replikace chrom. - interfáze

- 4 fáze:

1) profáze

- chr. se zhušťují, spiralizují, mizí jaderná membr., rozpouští se jadérko

- rozdělí se centrozom  2 centrioly – putují k opač. pólům buňky