Genetika

8) GONOZOMÁLNÍ DĚDIČNOST
- gonozomy se od autozomů liší svým tvarem, genovým vybavením a tím, že geny nesou určité pohlaví





- geny neúplně vázané na pohlaví = dědičnost genů umístěných v homologických částech gonozomů se řídí podobnými pravidly jako dědičnost autozomálních genů
- geny úplně vázané na pohlaví = dědičnost genů umístěných v heterologních částech gonozomů X a Y

- geny lokalizované na heterologní části Y chromozomu nemají svou párovou alelu - hemizygotní organismus
- projevují se jen ve fenotypu toho pohlaví, které Y chromozom má
- jestli vloha leží v heterologní části gonozomu X, znak vykazuje odchylky v dědičnosti v závislosti na směru křížení
- při jednom směru křížení je F stejnorodá a F se štěpí v poměru 3 : 1










- při reciprokém křížení dochází ke štěpení již v F na dvě fenotypové kategorie
- dědičnost křížem = znak otce přechází na dceru a znak matky na syna
- v F dochází ke štěpení v poměru 1 : 1 u obou pohlaví













- u člověka bylo lokalizováno 50 genů v heterologní části gonozomu X
- alela podmiňující hemofilii, barvoslepost, chybění potních žlázek
- to, že gen pro určitý znak je umístěn v heterologní části gonozomu X, se projevuje nápadným rozdílem v četnosti jim podmíněného znaku mezi pohlavími
- znaky se častěji vyskytují u jedinců XY než u XX

9)ZNAKY POHLAVNĚ OVLIVNĚNÉ
- znaky řízené geny umístěných v autozomech
- jejich projev se může uskutečnit jen v přítomnosti pohlavních hormonů
= plešatost a sekundární pohlavní znaky

DĚDIČNOST KVANTIATIVNÍCH ZNAKŮ
- tyto znaky jsou většinou genotypově podmíněny větším počtem genů malého účinku, které se vzájemně ovlivňují => polygenní systém
- velký počet genů vyštěpuje široké spektrum odlišných genotypů a jim odpovídající fenotypy

- je-li každý zúčastněný gen zastoupen dvěma alelami, potom při počtu genů k, jež se vzájemně kombinují, je počet různých genotypů dán vztahem:

- polygenní systém - zodpovědný za kvantitativní znak
- složen z neutrálních a aktivních alel, které se přenáší na potomstvo dle pravidel
- neutrální alely – neovlivňují základní hodnotu kvantitativního znaku
- aktivní alely – o určitou hodnotu zvedají hodnotu kvantitativního znaku
- v segregaci alel v generaci F tedy odpovídá vzorec:

- př. Uvažujme dav páry polygenních genů K/k, Y/y ovlivňující tělesnou výšku člověka. Alely k, y jsou neutrální a K, Y aktivní, zvyšují tělesnou výšku (př. 170 cm o 2 cm). Při dvou párech polygenních genů (4 alely) obdržíme výraz:
- přičemž indexy udávají počet alel a číselné koeficienty četnosti příslušných genotypů
- zastoupení genotypů a fenotypů v generaci F je:










- dědičnost polygenních kvantitativních znaků je velmi složitá, protože rekombinace alel a jejich segregace do gamet je náhodná, stejně jako jejich kombinace při vzniku zygot
- pro kvantitativní znaky je charakteristické, že fenotypový projev genů je snadno ovlivnitelný faktory životního prostředí
- jedinci se stejnými genotypy mohou svými kvantitativními znaky lišit v závislosti na podmínkách
- horský a nížinný typ pampelišky obecné

- vysejí-li se semena nížinného typu smetanky v horských podmínkách, vyrostou rostliny horského typu, a naopak vysetím semen horského typu smetanky v příznivějších nížinných podmínkách vyrostou rostliny nížinného typu = modifikace








1) DĚDIVOST
= vzájemný podíl mezi dědičnou a nedědičnou složkou proměnlivosti kvantitativního znaku
- označuje se symbolem h

h může nabývat hodnot od 0 do 1
h = 0 celá proměnlivost kvantitativního znaku je způsobena faktory prostředí
h = 1 celá proměnlivost kvantitativního znaku je způsobena genetickými faktory