Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Genetika na úrovni mnohobuněčného organismu

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (450.59 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

27. Genetika na úrovni mnohobuněčného organismu

Genetika je vědní disciplína, která se zabývá dědičností a proměnlivostí organismů. Sleduje přenos dědičných znaků (=projevů genu) mezi rodiči a jejich potomky i mezi potomky navzájem. Zakladatelem byl Johann Gregor Mendel.

Johann Gregor Mendel (nar.1822 Hynčice na Moravě) byl přírodovědec německého původu. Působil jako kněz a později jako opat kláštera augustiniánů v Brně. Prováděl pokusy s křížením hrachu. Zkoumal malý počet znaků na velké populaci potomstva tzv. dědičnost kvantitativních znaků. Považován i za objevitele základních zákonů dědičnosti.

Rozdělení genetiky:

Klasická = mendelovská – vychází z Mendelových zákonů, zabývá se přenosem znaků z generace na generaci

Molekulární – zabývá se studiem a funkcí genů na molekulární úrovni

Genetika populací – studuje genetické rozdíly mezi populacemi organismů

Uchování a předávání genetické informace na potomky nazýváme dědičnost. Dědičnost je jednou ze základních vlastností živých organismů, která zajišťuje podobnost – potomci se podobají rodičům, a rozmanitost – potomci nejsou zcela shodní se svými rodiči a liší se i mezi sebou navzájem.

Přenos genetické informace je zajištěn rozmnožováním neboli schopností vytvářet potomstvo. Jedná se o další vlastnost živých organismů, která úzce souvisí s dědičností.

Existují 3 typy rozmnožování:

  1. Nepohlavní rozmnožování

    • Z mateřské buňky, tkáně či orgánu vzniká nový jedinec = klon, který má shodnou genetickou informaci jako mateřský organismus  Typický pro bakterie, houbovce, žahavce a ploštěnce

 Způsoby nepohlavního rozmnožování:

o Buněčné dělení – z jedné mateřské buňky vznikají dvě dceřiné; např. bakterie o Pučení – z výčnělku těla daného jedince vyrůstá nový jedinec; např. nezmar

o Výtrusy – např. mechorosty, kapraďorosty

  1. Vegetativní rozmnožování

    • zvláštní typ nepohlavního rozmnožování

    • Využívá regenerační schopnosti organismů: nový jedinec vzniká z vegetativní části mateřského organismu  vznikají klony

    • Je zajištěno speciálními orgány: hlízy (lilek brambor), oddenky (kosatec, pýr), cibule (sněženka), šlahouny (jahodník)

  2. Pohlavní rozmnožování

    • Nový jedinec vzniká splynutím dvou pohlavních buněk = haploidních gamet

    • Vzniká zygota postupně se rýhuje: morula  blastula  gastrula embryo

    • Dochází ke kombinaci genetické informace, kdy nový jedinec získá 50 % genů od matky a 50 % genů od otce

    • Zajišťuje proměnlivost jedinců daného druhu

    • Tohoto způsobu využívají živočichové (gonochoristé i hermafrodité) i rostliny (dochází k rodozměně = střídání sporofytu a gametofytu)

Křížení (HYBRIDIZACE)

Křížení je pohlavní rozmnožování dvou vybraných jedinců. Cílem je buď GENETICKÝ VÝZKUM (analýza znaků potomků) nebo vytvoření nových jedinců se žádoucí kombinací rodičovských znaků – ZÁMĚR ŠLECHTITELSKÝ.

Témata, do kterých materiál patří