Genetika na úrovni mnohobuněčného organismu

Křížit lze pouze jedince téhož druhu, u mezidruhového křížení je výsledkem sterilní jedinec (př. Hřebec + oslice = mezek; klisna + osel = mula, srstka + černý rybíz = josta)

Inbreeding = příbuzenské křížení, křížení jedinců s výhodnou vlastností, pro několik generací (nevýhoda – vyšší pravděpodobnost genetické poruchy)

Inbreední linie – trvale si udržuje danou vlastnost

Rodičovská generace se značí symbolem P = parentální generace

DĚDIČNOST KVALITATIVNÍCH ZNAKŮ

- obecné principy objasnil J.G. Mendel – Mendelovy zákony

- kvalitativní znaky jsou neměřitelné a většinou podmíněny 1 genem velkého účinku = monogenní (např. barva očí, vlasů, krevní skupiny)

- jedinec, který má dvě alely stejné se nazývá homozygot:

 dominantní homozygot – má dvě stejné dominantní alely; genotyp AA

 recesivní homozygot– dvě stejné recesivní alely; genotyp aa

- jedinec, který vznikl splynutím gamet obsahujících rozdílné alely určitého genu se nazývá heterozygot: má dvě různé alely Aa

Rozdělení dědičnosti

1. Autozomální dědičnost - zkoumá dědičnost genů, které jsou uloženy na autozomech (tělní chromozomy – 22párů)

   • projev genů není závislý na pohlaví - Nezáleží na tom, který z rodičů předá potomkovi danou alelu

2. Gonozomální dědičnost - zkoumá dědičnost genů uložených na gonozomech (pohlavní chromozom= tzv. heterochromozom X a Y)

   • projev genů je závislý na pohlaví - záleží na tom, který z rodičů je nositel dané alely. Platí především pro geny na chromozomu X

AUTOZOMÁLNÍ DĚDIČNOST

Monohybridismus

Týká se dědičnosti pouze 1 páru alel (=1 genu). Lze jej zjistit křížením 2 jedinců, kdy sledujeme dědičnost pouze jednoho genu. Monohybridní křížení:

1. Rozepsání alel do gamet - při meióze probíhá segregace genů a všech párových alel

   • do každé gamety se dostane vždy pouze jedna alela každého genu (otcovská nebo mateřská)

   • př. AA → A Aa → A aa → a

A a a

• homozygot vytváří gamety se stejnou alelou daného genu

• heterozygot vytváří 2 typy gamet v poměru 1:1

• spojování gamet při oplození je náhodný proces

  1. křížení dvou stejných homozygotů

     • rodiče homozygoti stejného typu → vytváří stejný typ gamet

     • všichni potomci musí být opět homozygoti (=uniformní) → stejného typu jako rodiče

     • vzniká čistá linie

  2. křížení dvou různých homozygotů

     • rodiče homozygoti různého typu → každý z nich vytváří jeden typ gamet

     • všichni potomci jsou heterozygoti (=uniformní)

  3. křížení heterozygota s homozygotem

     • rodič heterozygot tvoří 2 typy gamet v poměru 1:1

     • rodič homozygot tvoří pouze jeden typ gamet

     • potomci jsou stejné kombinace jako rodiče → nejsou všichni uniformní

1. křížení heterozygota s heterozygotem

   • rodiče heterozygoti →každý tvoří dva typy gamet v poměru 1:1

   • potomci jsou různé kombinace → nejsou uniformní

   • všechny genotypové kombinace jsou stejně pravděpodobné