Pojmy

- somatická potřebuje celoživotní imunosupresi

Imunosuprese - stav, kdy je omezena schopnost organizmu reagovat na antigenní podnět tvorbou protilátek nebo buněčnou reakcí, stav snížené imunity Plodnost (fitness) genotypu v populaci

- je určována průměrným počtem potomků ve srovnání s ostatními genotypy

- je dána poměrem průměrného množství potomků daného genotypu ku průměrnému množství potomků nejplodnějšího genotypu

Fitness (biologická zdatnost)

- vyjadřuje cenu jedince z hlediska evoluce, schopnost konkrétního jedince předat své geny dalším generacím, což většinou znamená dožít se reprodukčního věku a úspěšně přivést na svět úspěšné potomky.

- Záleží na mnoha faktorech - na vlastnostech jedince i na zdatnosti ostatních jedinců v populaci. Určuje se zpětně podle množství potomků, které organismus zanechal. Jde o relativní hodnotu sloužící k porovnání úspěšnosti různých jedinců.

Selekce

Projevy selekce:

- letální efekt do reprodukčního věku (ve středním a vyšším ne!)

- spontánní potraty

- neplodnost

Dynamika změn selekce závisí na:

- velikosti populace

- intenzitě selekce

- výchozí frekvenci selektovaného fenotypu

- typu selektovaného fenotypu (dominantní, recesivní)

- Selekce proti dominantním i recesivním homozygotům v populaci člověka vysvětluje relativně vysokou frekvenci některých chorob – cystická fibróza (je recesivní a recesivní znaky se v populaci přenášejí a neeliminují, nikdy zcela nevymizí na rozdíl od dominantního znaku)

- prevence narození dětí s recesivně dědičnými letálními chorobami – nemění strukturu genofondu!

Selekce (výběr) - hlavní evoluční síla a hlavní nástroj záměrného zlepšování kulturních rostlin a domestikovaných živočichů s cílem změny genového složení populace, tedy šlechtění.

- Selekce je síla, která zvyšuje nebo snižuje frekvenci alel v populaci.

- Podstatou selekce je, že se na tvorbě nové generace podílí jen vybraná část rodičů (určité genotypy s žádoucím fenotypovým projevem - vyšší životnost, plodnost, adaptace, užitkovost), aby se rychleji rozmnožily žádoucí geny a nevýhodné geny byly eliminovány.

- Děje-li se tak působením přírodních faktorů, jedná se o přírodní selekci.

- Rozhoduje-li o výběru rodičů člověk, jedná se o selekci umělou.

Selekce působí na:

• kvalitativní znaky - důsledky můžeme sledovat přímo pomocí změn ve frekvencích alel a genotypů

• kvantitativní znaky - protože neznáme počet podílejících se genů, můžeme sledovat efektivnost selekce posunem průměrné fenotypové hodnoty ve směru selekce

Obecně platné závěry:

1. účinek selekce závisí na její a počátečních genových četnostech.

2. selekce proti dominantním nebo recesivním homozygotům vede postupně k rovnovážnému stavu, při kterém je příslušná alela z populace eliminována.