PROKARYOTA
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
BAKTERIE (Bacteria)
Jednobuněčné prokaryotické organismy
Heterotrofní i autotrofní výživa
Některé mají schopnost fotosyntézy (ty mají váčky obsahující bakteriochlorofyl na cytoplazmatické membráně)
Kromě nukleoidu obsahují v cytoplazmě plazmidy – do kruhu stočená malá molekula DNA
V buňce může být 1 i více druhů plazmidů
Mají schopnost pronikat z jedné buňky do druhé
Mohou existovat samostatně v cytoplazmě ale i včleněné do centrální DNA
Buněčná stěna - základní složkou je peptidoglykan
Nad buněčnou stěnou může být pouzdro – tvořené bílkovinou nebo polysacharidem
Cytoplasma - zásobními látkami jsou glykogen a kyselina poly-β-hydroxymáselná (jsou zdrojem uhlíku a energie)
Z některých druhů vyčnívají nepohyblivé části fimbrie – které usnadňují bakteriím přilnutí k různým povrchům
U jiných druhů pohyblivé bičíky (jeden či více) umožňující pohyb
Některé bakterie vytvářejí SPORY → buňka ztratí část vody, cytoplasma se zahustí, vytvoří další vrstvy chránící buňku → buňka se změní na sporu, která se nemnoží
Spory jsou velmi odolné – odolávají teplotám až 100°C a podchlazení až -190°C
Za příznivých podmínek spora přijme vodu a změní se na životaschopnou buňku
Podle stavby buněčné stěny, která ovlivňuje jejich barvitelnost, rozlišujeme:
GRAMPOZITIVNÍ BAKTERIE – buněčná stěna je tvořena silnou vrstvou peptidoglykanu, po barvení speciální technikou zůstávají zbarvené modře
GRAMNEGATIVNÍ BAKTERIE – buněčná stěna složena z tenké vrstvy peptidoglykanu a nad ní je ještě další vrstva složená z fosfolipidů, lipoproteinů, lipopolysacharidů – barvivo je vyplavováno z buňky organickými rozpouštědly
ROZMNOŽOVÁNÍ (BAKTERIÍ) – nejtypičtější způsob rozmnožování je PŘÍČNÉ DĚLENÍ (nepohlavně)
Molekula DNA se zdvojí, čímž vzniknou dva chromozomy
Každá přejde k opačnému pólu buňky, buňka roste do délky
Uprostřed se vytvoří přehrádka tvořená plazmatickou membránou a buněčnou stěnou
Tím se rozdělí na 2 dceřiné buňky
V příznivých podmínkách se dělení může uskutečnit každých 20 minut
Bakterie se rozmnožují také pohlavně – dva jedinci si vymění část genetického materiálu
VÝZNAM – bakterie jsou všudypřítomné
V půdě mají nezastupitelný význam
Významní dekompozitoři – rozkládají odumřelé zbytky, odpadní látky, mrtvá těla organismů na rozpustné látky, které mohou být přijímány jako živiny rostlinami = MINERALIZACE
Využití v průmyslu: př. kvasná výroba (sýry, ocet, zelí), využití v genovém inženýrství
Původci různých onemocnění
Některé bakterie jsou patogenní, napadají a rozrušují tkáně, vylučují jedovaté látky = toxiny
Do organismu vnikají například trávící, dýchací soustavou, ranami v kůži
Pneumokoky (zápal plic)
Streptokoky (angína, spála, zánět plic)
Stafylokoky (nežity, hnisání ran)
Salmonely (tyfus, salmonelóza)
Vibria (cholera, kapavka, syfilis)
Prevence – očkování, posilování imunity, dodržování zásad hygieny, tepelná úprava masa