PROKARYOTA

BAKTERIE (Bacteria)

• Jednobuněčné prokaryotické organismy

• Heterotrofní i autotrofní výživa

• Některé mají schopnost fotosyntézy (ty mají váčky obsahující bakteriochlorofyl na cytoplazmatické membráně)

• Kromě nukleoidu obsahují v cytoplazmě plazmidy – do kruhu stočená malá molekula DNA

  • V buňce může být 1 i více druhů plazmidů

  • Mají schopnost pronikat z jedné buňky do druhé

  • Mohou existovat samostatně v cytoplazmě ale i včleněné do centrální DNA

• Buněčná stěna - základní složkou je peptidoglykan

• Nad buněčnou stěnou může být pouzdro – tvořené bílkovinou nebo polysacharidem

• Cytoplasma - zásobními látkami jsou glykogen a kyselina poly-β-hydroxymáselná (jsou zdrojem uhlíku a energie)

• Z některých druhů vyčnívají nepohyblivé části fimbrie – které usnadňují bakteriím přilnutí k různým povrchům

• U jiných druhů pohyblivé bičíky (jeden či více) umožňující pohyb

• Některé bakterie vytvářejí SPORY → buňka ztratí část vody, cytoplasma se zahustí, vytvoří další vrstvy chránící buňku → buňka se změní na sporu, která se nemnoží

  • Spory jsou velmi odolné – odolávají teplotám až 100°C a podchlazení až -190°C

  • Za příznivých podmínek spora přijme vodu a změní se na životaschopnou buňku

Podle stavby buněčné stěny, která ovlivňuje jejich barvitelnost, rozlišujeme:

• GRAMPOZITIVNÍ BAKTERIE – buněčná stěna je tvořena silnou vrstvou peptidoglykanu, po barvení speciální technikou zůstávají zbarvené modře

• GRAMNEGATIVNÍ BAKTERIE – buněčná stěna složena z tenké vrstvy peptidoglykanu a nad ní je ještě další vrstva složená z fosfolipidů, lipoproteinů, lipopolysacharidů – barvivo je vyplavováno z buňky organickými rozpouštědly

ROZMNOŽOVÁNÍ (BAKTERIÍ) – nejtypičtější způsob rozmnožování je PŘÍČNÉ DĚLENÍ (nepohlavně)

• Molekula DNA se zdvojí, čímž vzniknou dva chromozomy

• Každá přejde k opačnému pólu buňky, buňka roste do délky

• Uprostřed se vytvoří přehrádka tvořená plazmatickou membránou a buněčnou stěnou

• Tím se rozdělí na 2 dceřiné buňky

• V příznivých podmínkách se dělení může uskutečnit každých 20 minut

• Bakterie se rozmnožují také pohlavně – dva jedinci si vymění část genetického materiálu

VÝZNAM – bakterie jsou všudypřítomné

• V půdě mají nezastupitelný význam

• Významní dekompozitoři – rozkládají odumřelé zbytky, odpadní látky, mrtvá těla organismů na rozpustné látky, které mohou být přijímány jako živiny rostlinami = MINERALIZACE

• Využití v průmyslu: př. kvasná výroba (sýry, ocet, zelí), využití v genovém inženýrství

• Původci různých onemocnění

  • Některé bakterie jsou patogenní, napadají a rozrušují tkáně, vylučují jedovaté látky = toxiny

  • Do organismu vnikají například trávící, dýchací soustavou, ranami v kůži

  • Pneumokoky (zápal plic)

  • Streptokoky (angína, spála, zánět plic)

  • Stafylokoky (nežity, hnisání ran)

  • Salmonely (tyfus, salmonelóza)

  • Vibria (cholera, kapavka, syfilis)

    • Prevence – očkování, posilování imunity, dodržování zásad hygieny, tepelná úprava masa