Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




PROKARYOTA

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (974.62 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

SINICE (Cyanophyta)

Jsou autotrofní (fotoautotrofní) gramnegativní bakterie = prokaryotní autotrofní organismy

  • Vchlípením a odškrcením od cytoplazmatické membrány vznikl systém tylakoidů

    • V něm obsahují chlorofyl a další barviva jako β-karoten, fykocyanin, fykoeritrin

    • Množství barviv se liší a tak vzniká jejich kombinací zbarvení žlutozelené, zelené, modré, hnědočervené až červené

  • Jejich zásobní látkou je sinicový škrob

STAVBA

Mohou být jednobuněčné sinice

  • Vývojově starší

  • Zůstávají po dělení často pohromadě spojené vrstvami slizových obalů

  • Rozmnožují se dělením

Nebo tvoří vlákna – vláknité sinice

  • Vývojově mladší

  • Je vyvinuta pochva, v níž jsou uloženy buňky za sebou

  • Rozmnožují se pomocí hormogonií

VÝZNAM

  • Patří k nejodolnějším organismům

  • většina se nachází v planktonu → při přemnožení tvoří tzv. vodní květ

    • také barvu rudého moře podmiňuje trichodesmium erythraeum

  • tvoří s houbovými vlákny stélky lišejníků

  • jsou první vegetací osidlující holé skály a připravují podmínky pro pozdější uchycení jiných organismů

  • významní producenti kyslíku (fotosyntézou) – na zemi již před 3 miliardy let – podílely se na sycení praatmosféry kyslíkem

ROZMNOŽOVÁNÍ

  • U sinic může být pozorováno pouze nepohlavní rozmnožování, žádné rozmnožovací buňky u sinic neexistují

VIRY (Vira)

Nebuněčné částice o velikosti 15 – 390 nm

schopné rozmnožování pouze v hostitelské buňce = biotropie

(virus = latinsky jed)

  • Nitrobuněční parazité

  • Nemají vnitřní organismus (Viry nemůžeme zařadit mezi organismy (nemají metabolismus))

  • Nemají vlastní aparát pro syntézu bílkovin → translace probíhá pomocí translačního systému hostitelské buňky

  • Virus je holý genetický program

    • Označován jako infekční nukleová kyselina

    • Biologické chování úzce spjato s biologií hostitelské buňky

  • Částice viru schopna infikovat = VIRION (RNA nebo DNA)

obalený proteinovým obalem = kapsid (chrání a případně zprostředkuje vazbu viru na buněčnou stěnu hostitelské buňky

Některé viry mají na povrchu kapsidy obal – fosfolipidovou dvojvstvu, kterou ukradli z buněčného jádra nebo jiné membrány. Při kontaktu s novou hostitelskou buňkou tento obal splyne s její plasmatickou membránou; do buňky se tedy dostane pouze kapsida a její obsah.

Nukleová kyselina nesoucí genom viru může být buď DNA, nebo RNA, ale vždy pouze jedna z nich! U některých virů je DNA dvouvláknová (jako u lidí), u jiných pouze jednovláknová. To samé platí pro RNA.

  • Každý druh viru může parazitovat pouze na určitých typech hostitelských buněk

  • Identifikace hostitele pomocí bílkovin na vnější straně viru a specifické molekuly receptorů na povrchu buňky (klíč a zámek)

  • Podle typu hostitelského organismu jsou viry

  1. Rostlinné (např. mozaikové onemocnění tabáku)

  2. Živočišné

    1. např. u člověka – spalničky, příušnice, neštovice, rýma, chřipka, žloutenka, AIDS

    2. u zvířat např. kulhavka, slintavka, vzteklina

Témata, do kterých materiál patří