Regulační principy v živočišné říši

Varlata

Párový orgán uložený v šourku. Produkuje spermie a pohlavní hormony. Leydigovy buňky produkují:

• testosteron – podporuje růst mužských pohlavních orgánů a vývoj sekundárních pohlavních znaků, tvorbu bílkovin (růst svalů)

Nervová soustava

Fylogeneze nervové soustavy:

• difúzní (žahavci)

• provazcovitá(ploštěnci)

• žebříčkovitá (kroužkovci)

• gangliová (měkkýši, členovci)

• trubicovitá (obratlovci)

Nervová soustava řídí organismus, vytváří chování organismu, komunikuje s okolním prostředím a zajišťuje vyšší nervové funkce (instinktivní chování, učení, paměť, myšlení, řeč).

Rozdělení nervové soustavy:

• centrální nervová soustava – mozek a mícha

• periferní nervová soustava – mozkové a míšní nervy, vegetativní nervy

Buňky nervové soustavy:

• neuron – základní stavební jednotka nervové soustavy

• gliové buňky – podpůrné buňky, které vyživují neurony

Neuron

Neuron je základní stavební jednotka nervové soustavy. Slouží ke tvorbě a přenosu nervových signálů.

Stavba neuronu:

1. buněčné tělo – obsahuje jádro, cytoplazmu a hlavní buněčné organely

2. dendrity – krátké výběžky buněčného těla, přijímají podněty z okolí. Spolu s tělem tvoří vstupní část neuronu → místo, kde se přijímají a zpracovávají signály.

3. iniciální segment – část neuronu spojující buněčné tělo s axonem. Oblast, kde vznikají vzruchy.

4. axon (nervové vlákno) – dlouhý výběžek neuronu, který slouží k vedení vzruchů. Neúčastní se zpracování informace. Skládá se z:

   1. myelinové pochvy: obaluje nervové vlákno, je tvořena Schwannovými buňkami

   2. Ranvierových zářezů: rozdělují myelinovou pochvu na části

5. nervová zakončení – dochází zde k uvolňování chemických přenašečů. Umožňují přenos signálu mezi neurony a neurony a cílovými buňkami. Zakončení mají knoflíkovitý tvar (synaptický knoflík)

Vznik nervového vzruchu

V klidovém stavu je náboj na membráně rozložen nerovnoměrně, membrána propouští ven více kationtů K+ než dovnitř kationtů Na+, uvnitř je náboj záporný (úbytek K+, převažují Cl-) → membrána je polarizovaná. Mezi povrchem a vnitřkem nervové buňky vzniká elektrické napětí, tzv. klidový potenciál

Dojde-li k podráždění neuronu, změní se propustnost membrány a ionty Na+ pronikají dovnitř → membrána je depolarizovaná. Vznik akčního potenciálu (vzruchu), který se šíří přes neuron. Po proběhnutí vzruchu neuronem se opět zvyšuje propustnost membrány pro K+, ty unikají z buňky a rozložení náboje je obnoveno → membrána je repolarizovaná.

Šíření nervového vzruchu

Vzruch se šíří pomocí synapsí – mezi neurony je synaptická štěrbina. V synapsi je elektrický signál převeden chemickou cestou další neuron. Zakončení axonu obsahuje váčky s mediátory (chemické přenašeče; noradrenalin, acetylcholin).