Genetická variabilita a genetika populací
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Turnerův syndrom – stav, kdy má jedinec jen gonozóm X.
Superfemale – aneuploidie samičího gonozómu – XXX, takto postižení jedinci se nazývají „nadsamice“.
Supermale – aneuploidie samčího chromozómu – XYY, takto postižení jedinci se nazývají „nadsamci“.
Klinefelterův syndrom – gonozómy jsou doplněny o druhý chromozóm X – XXY.
polyploidie – zmnožení celých sad chromozomů bez následného dělení jádra; 3n (triplodie), 4n (tetraplodie) indukovaná polyploidie (mitotické jedy); fertilizace rostlinných mezidruhových kříženců – mezi rodičovskými sadami chromozómů není homologie, meiotický rozchod je chaotický – sterilita
GENETIKA POPULACÍ
populace = soubor jedinců téhož druhu žijící na určitém území v určitém čase, jedinci geneticky příbuzní, schopní se vzájemně plodně křížit (tj. mít plodné potomstvo)
- genofond populace = soubor všech alel všech členů v populaci 
- pro genotypové složení populace je podstatný způsob rozmnožování: - nepohlavní – žádná segregace alel, žádné kombinační procesy, pouze genotypově jednotné klony (fenotypový se ale lišit mohou ve znacích řízených minorgeny – polygenní dědičnost – v závislosti na podmínkách prostředí) 
- pohlavní – buď autogamie (samooplození - gamety z jednoho jedince) nebo náhodné párování (panmixie) – gamety z různých jedinců 
 
- autogamické populace (např. samosprašné rostliny) - postupně klesá počet heterozygotů, nikdy ale nevymizí úplně (v následujících populacích klesá relativní zastoupení heterozygotů, na druhou stranu vznikají tzv. čisté linie homozygotů (AA, aa) 
- P: AA × aa - F1: Aa (100 %) - F2: 1 AA (25 %), 2 Aa (50 %), 1 aa (25 %) - F3: 1 AA, 2 Aa (25 %), 1 aa - F4: 1 AA, 2 Aa (12,5 %), 1 aa - F5: ... 
 
 
 
 
 
 
- panmiktické populace - naprosto shodná pravděpodobnost uplatnění všech možných genotypových kombinací, udržuje se trvalá genetická rovnováha mezi existujícími genotypy 
- genotypové složení populace je z generace na generaci teoreticky neměnné, tuto stabilitu matematicky vyjadřuje Hardy-Weinbergův zákon: 
 
p2 + 2 pq + q2 = 1
p + q = 1
p2 … frekvence dominantních homozygotů, q2 … frekvence recesivních homozygotů, 2 pq … frekvence heterozygotů
p … frekvence alely A, q … frekvence alely a
- Čisté linie – sled generací se stále stejným genotypem/fenotypem 
Pouze při příbuzenském křížení (inbreeding)
GENETIKA ČLOVĚKA
platí pro ni obecné zákonitosti genetiky, odlišnosti pouze ve způsobu studia:
- nelze provádět experimenty 
- nelze provádět selekci 
- generační doba člověka dlouhá - lze sledovat jen 4 generace současně 
- malý počet potomků - uplatnění malého počtu gamet 
- složitý genotyp 
- většina znaků polygenního charakteru - velký vliv vnějšího prostředí (sociální podmínky, lékařská péče …..) 
- lidská populace - dělí se na řadu populací (národy, sekty, společenské vrstvy) 
