1.14. Transport latek a energii v telech organismu

Tvorba tepla = vytváří se při metabolických přeměnách látek – kosterní svalstvo, játra. V chladu stoupá látková přeměna – zvyšuje se svalové napění- nastává svalový třes.

• vzrušení (emoce), svalová práce (aktivita), svalový třes, onemocnění, zvýšený metabolismus, základní tvorba tepla (k tvorbě tepla se využívá rozkladu organických látek – cukry, tuky, bílkoviny)

Výdej tepla = probíhá mezi tělem a okolím

1. sálání = vyzařování tepla do prostředí, spojeno s prokrvení kůže (krev se ochlazuje) – cca 60% všech tepelných ztrát

2. odpařování potu a vody při dýchání – cca 25% všech tepelných ztrát

3. proudění tepla = závisí na rychlosti výměny vzduchu těsně při povrchu kůže (proudění vzduchu výměnu urychluje) – cca 15% tepelných ztrát

4. vedení tepla = převod tepla z povrchu těla do okolního prostředí, minimální ztráta tepla cca 1%.

Řízení tělesné teploty:

• termoregulační ústředí hypotalamu (oblast mezimozku) – do ústředí jsou přiváděny informace z receptorů chladu (Krauseova tělíska)/ tepla (Ruffiniho tělíska) uložena ve škáře

• z ústředí: nervové řízení za pomoci vegetativního nervstva působí na činnost kožních a potních žláz, kosterního svalstva a jater)

• z ústředí: hormonální řízení (hypofýza) působí na činnost štítné žlázy (thyroxin), činnost nadledvin (kortisol)

Poruchy termoregulace: podchlazení (= hypotermie), přehřátí (hypertermie) – úžeh, úpal

Obranná hypertermie – v důsledku působení některých mikroorganismů – dochází ke zvýšení teploty nad 37,5°C, jelikož tuto teplotu organismy nesnášejí (teplota pod 38°C se nesráží) – při zvýšené teplotě se zvyšuje tvorba protilátek/ při teplotě nad 38°C se teplota sráží – může dojít k poškození nervových buněk a v horším případě ke smrti.

Typy tělních tekutin a jejich oběh v tělech živočichů

Mimobuněčné tekutiny (21%) , tvoří vnitřní prostředí

• krev

• míza (lymfa)

• tkáňový mok

• hemolymfa (krvomíza) = obdoba krve vyskytuje se u bezobratlých – korýši, hmyz, měkkýši

• obíhá v otevřených cévních soustavách, kde se krev mísí s lymfou a je rozlévána mezi orgány

• obsahuje anorganické i organické látky (bílkoviny, hormony) a krevní buňky hemocyty = fagocytují cizorodé částice

• funkce: transport O2 díky dýchacímu barvivu – hemocyaninu (namodralé) – výjimka: hmyz nemá dýchací barviva, jelikož je O2 transportován pomocí vzdušnic

• hydrolymfa = tělní tekutina ostnokožců je součástí pseudohemální soustavy, která je tvořena soustavou vodních cév, kterými proudí mořská voda (vznikly přeměnou nelomové dutiny)

= nejdůležitější význam má krev, ze které se vzniká tkáňový mok, z něhož dále vzniká lymfa. Buňky tkáně čerpají z krve živiny a současně do ní odevzdávají zplodiny metabolismu. Pro život každého organismu je nezbytná homeostáza (= stálost vnitřního prostředí)