1.3. Mnohobunecnost
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
DIBLASTICA = mnohobuněční živočichové mající pouze 2 zárodečné listy (ektoderm a entoderm) zůstaly na vývojovém stupni gastruly (př. živočišné houby, žahavci, žabernatky) – mají zpravidla radiální souměrnost, kromě VLOČKOVCŮ a HUB = nesouměrná těla
TRIBLASTICA = mnohobuněční živočichové mající kromě původních 2 zárodečných listů ještě 3. list = mezoderm, jedná se o evolučně dokonalejší živočichy. Typický znak = bilaterální souměrnost, vzniká v souvislosti s převládajícím pohybem v 1 směru. (výjimka- radiální souměrnost u OSTNOKOŽCŮ).
Tvoří se PŘÍĎ – hlavová část se NS a SS na různé úrovni, tvorba nových specializovaných soustav – gangliová NS, přechodná TS, osmoregulační soustava, exkreční soustava, CS, DS, lokomoční orgány, vnitřní skelet (= endoskelet)
Tvoří se ZÁĎ – na opačném konci těla
Dělení na 2 skupiny:
α- řada= PRVOÚSTÍ – ústní otvor se vyvinul z blastoporu, jímž začíná trávicí ústrojí (př. ploštěnci, hlísti, měkkýši, kroužkovci, členovci)
β- řada= DRUHOÚSTÍ – během ontogeneze vzniká v blastoporu otvor řitní a ústní otvor se prolamuje na protilehlém konci těla (př. ostnokožci, strunatci – vč. člověka)
RŮST ROSTLIN A ŽIVOČICHŮ
růst= nevratné zvětšování objemu a hmotnosti, souvisí s dělením buněk (mitóza), jejich zvětšováním a diferenciací
Jednobuněčné rostliny = buňka po dosažení určité velikosti zdvojí své struktury a rozdělí se na 2 dceřiné buňky - odpovídá buněčnému cyklu buňky (interfáze + mitóza)
Vyšší rostliny = neukončený růst
3 fáze růst rostlinných orgánů:
EMBRYONÁLNÍ FÁZE = neustálé dělení buněk a zvětšování jejich počtu, dělení se uskutečňuje v dělivých pletivech tzv. MERISTÉMECH na vrcholech stonků a kořenů a v druhotných dělivých pletivech – KAMABIUM, FELOGEN
ELONGAČNÍ FÁZE = buňky se již nedělí, vakuoly nasávají značné množství vody, zvětšují svůj objem a později splývají v 1 velkou vakuolu. Množství cytoplazmy se nezvětšuje. Cytoplazma s jádrem je zatlačována k BS.
DIFERENCIAČNÍ FÁZE = buňky se tvarově odlišují, rozrůzňují se k vykonávání specializovaných funkcí a získávají definitivní tvar.
Růst je ovlivňován vnějšími a vnitřními faktory:
vnitřní faktory: rostlinné hormony (fytohormony)
stimulátory růstu (podněcují růst): auxiny (vrcholy stonků), cytokininy (kořeny), gibereliny (nejmladší listy a kořeny). Záleží na koncentraci auxinu – vysoké množství brzdí růst postranních pupenů na stonku.
inhibitory růstu (brzdí růst): kyselina abscisová (opad listů a plodů)
vnější faktory: světlo, teplota, dostatek vody a živin, znečištěné prostředí
světlo: základ pro fotosyntézu, má vliv na utváření nadzemní části rostlin/ nedostatek světla= etiolizace = prodloužení stonků ve článcích, potlačení růstu listů, ztráta zeleného zbarvení
teplota: vliv na rychlost růstu, rostlina roste nejrychleji při optimální teplotě, která je specifická pro jednotlivé druhy a jednotlivé etapy vývoje (př. len a jiřiny rostou rychleji při nižších teplotách, proto se sejí na jaře)
voda: nutná v embryonální fázi růstu, při elongační fázi (vakuolizace buněk), nedostatek živin, které rozvádí voda, je příčinou zakrnělosti
znečištěné prostředí (voda, vzduch, půda): působí nepříznivě na růst rostlin a jejich orgánů