1.3. Mnohobunecnost
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
dochází k němu za příznivých podmínek
tvorba zvláštních rozmnožovacích orgánů:
šlahouny – zakořeňují v určité vzdálenosti od rostliny a v místě zakořenění vyrůstá dceřinná rostlina (př. jahodník, netřesk)
oddenky – (př. kosatec, pýr)
hlízy – (př. brambory, jiřiny)
cibule – (př. česnek, lilie)
vznik nových jedinců z latentních meristémů – př. adventivní kořeny vznikají z pericyklu stonku→ stonkové řízkování (= zakořeňování větviček některých dřevin)/ latentní meristémy v listech → listové řízkování (př. begonie, saintpaulie)
Nepohlavní rozmnožování dřevin:
oddělky = na jaře, dřevina určená k rozmnožování se seřízne těsně nad zemí, ze zbylé části mateřské rostliny vyrůstají mladé letorosty, na které se nakopčí zemina (př. jabloň, hrušeň, slivoň, líska atd.)
očkování = část nové rostliny (pupen s očkem) se přenese na rostlinu, která bude tvořit kořenový systém budoucí rostliny, nově vzniklá rostlina bude mít vlastnosti původní rostliny a převážné vlastnosti nové naštěpované rostliny
roubování = využívá se v zahradnické praxi k zušlechťování okrasných a ovocných stromů, za účelem zlepšení určitých vlastností rostlin, dochází k funkčnímu spojení vybraných částí dvou rostlin tak, aby mohly srůst a jedna část pak vyživovala druhou (př. vinná réva- ochrana před révokazy, hrušně- snížení růstu, okurky- zvýšení růstu)
odkopky = na kořenech se tvoří nové výhony (př. ovocné a okrasné dřeviny)
POHLAVNÍ ROZMNOŽOVÁNÍ (sexuální)
= dochází ke splynutí samčí (n) pohlavní buňky se samičí (n) za vzniku diploidní zygoty (2n)
zygota se mnohonásobně dělí (mitóza) a mění se na zárodek (embryo) nového organismu – rostlina se dostává do EMBRYONÁLNÍ FÁZE vývoje
u semenných rostlin je embryo semeno, které je schopné překonat i značně nepříznivé podmínky – po nabobtnání vodou se životní děje v semeni zrychlí a jsou-li splněny další podmínky (světlo, teplo, živiny) vyroste ze semena nová rostlina
pohlavního rozmnožování rostlina především využívá za nepříznivých podmínek – vlastnosti nově vznikajícího jedince ovlivňují oba rodičovští příslušníci – variabilní potomstvo, mohou vznikat rostliny s vhodnějšími vlastnostmi
POHLAVNÍ ROZMNOŽOVÁNÍ NAHOSEMENNÝCH ROSTLIN / KRYTOSEMENNÝCH ROSTLIN
Konjugace = spájení, částečná výměna genetické informace (částečná výměna hmoty mikronukleů) –př. spájivky (nižší rostliny), nálevníci- trepka)
Nahosemenné rostliny
(př. borovice kleč, vejmutovka, smrk ztepilý, jedle bělokorá, modřín opadavý, tisy, cypřišky, jalovce…)
Pylová zrna (samčí mikrospory, pohl. buňky, haploidní) – vznikají meiózou mateřských buněk v prašných pouzdrech (1 tyčinka/ 2 prašná pouzdra = výtrusnice)
stavba: proklové buňky + velká vyživovací (vegetativní) buňka + malá rozmnožovací (generativní) buňka = buňky jsou chráněny blánou (exinou) vyfouklou ve 2 vzdušné vaky