1.3. Mnohobunecnost
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Souvisí s pohlavností rodičů (sexualitou)
pohlavní buňky se tvoří v pohlavních žlázách (= GONÁDY)
VARLATA (samčí pohlavní žlázy – spermie)
VAJEČNÍKY (samičí pohlavní žlázy – vajíčka)
GONOCHORISTÉ = živočišní jedinci odděleného pohlaví (samčí X samičí), dobře pohyblivý, snadno si nalézají pohlavního partnera (př. hlavonožci, členovci, obratlovci)
HERMAFORDITI = živočišní jedinci mající vaječníky i varlata, popř. obojetná žláza (spermie i vajíčka) – menší pohyblivost a četnost jedinců, menší šance nalézt partnera (př. kroužkovci (žížala), měkkýši (hlemýžď) kromě hlavonožců a ploštěnců) – každý nalezený jedinec téhož druhu může být pro hermafrodita potenciální partner
SAMOOPLOZENÍ = pouze u jedinců, kteří mají mizivou pravděpodobnost najít partnera
(př. tasemnice)
Primární pohlavní znaky = prvotně určují pohlaví jedince, varlata/ vaječníky = produkce gamet i pohlavních hormonů, které umožňují sekundární pohlavní znaky
Sekundární pohlavní znaky = rozdíly mezi jedinci: tvarové (samička mohutnější), zbarvení (sameček zbarevnější), ochlupení
POHLAVNÍ DIMORFISMUS = pohlavní dvojtvárnost, projevuje se rozdílnými pohlavními znaky, díky nimž rozlišujeme např. ženy/muže, laně/jeleny, kohouty/ slepice…
OPLOZENÍ U ŽIVOČICHŮ
= proniknutí spermie do vajíčka, spojeno se sexuálním chováním jedinců- páření, čemuž předchází povětšinou námluvy, které jsou charakteristické pro daný druh živočichů
VNĚJŠÍ OPLOZENÍ (mimotělní) = k oplození dochází mimo tělo jedince (př. vodní živočichové – vypouštějí spermie a vajíčka do vody, kde dojde k oplození = ryby (tření), bezobratlí živočichové)
VNITŘNÍ OPLOZENÍ = jeden z pohlavních partnerů vpravuje spermie do samičích pohlavních cest druhého partnera, k oplození dochází uvnitř těla druhého partnera (př. suchozemští živočichové – člověk)
Sekrety a vlhké prostředí uvnitř pohlavních cest nahrazuje vodní prostředí, spermie se pohybují k vajíčku, po přiblížení k vajíčku rozpoznají jeho povrch a přichytí se na něj. Spermie vypustí hydrolytické enzymy, čímž naruší vaječné obaly a buněčnou membránu a pronikne dovnitř. Po průniku 1. spermie dojde k řadě reakcí, které zabrání průniku dalších spermií. Jádro spermie, které pronikne do vajíčka, putuje cytoplazmou až k jádru vajíčka, kde v poslední fázi oplození dojde ke splynutí jader za vzniku zygoty (2n). Je zahájen vývoj nového jedince – získává polovinu dědičných vloh od jednoho rodiče a druhou polovinu od druhého. Pohlavní rozmnožování tak vede k větší variabilitě a schopnosti přežít a potenciálně se adaptovat novým vnějším podmínkám života.
Následuje embryonální fáze – vajíčko se rýhuje (= blastogeneze)= z jednobuněčné zygoty rýhováním vzniká mnohobuněčná MORULA – dalším rýhováním vzniká jednovrstevná BLASTULA s prvotní tělní dutinou BLASTOCOELEM – vchlípením (invaginací) vzniká vícevrstevná GASTRULA s nejprve 2 zárodečními listy: EKTODERM a ENTODERM (= DIBLASTICA) – vznik 3. zárodečného listu MEZODERM (= TRIBLASTICA) – následuje ORGANOGENEZE = buňky zárodku se začínají diferencovat a specializovat a dochází k vzniku ORGÁNŮ ze zárodečných listů.