1.3. Mnohobunecnost
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
PLETIVA VODIVÁ
= slouží k rozvodu látek rozpuštěných ve vodě na různá místa v rostlině, jako provazce procházejí kořenem, stonkem, listy – rozvětvení v podobě žilek
Cévní svazky: 2 části = dřevní (xylém)/ lýková (floem)
XYLEM = tvořen pouze cévicemi (kapraďorosty, nahosemenné)/ cévice + cévy (krytosemenné) + průvodní pletiva
CÉVICE = protáhlé buňky se zdřevnatělými stěnami, různě ztloustlými, v místě vzájemného styku mají příčné stěny zachovány
CÉVY = trubicovité útvary vzniklé spojením protáhlých buněk nad sebou, jejich protoplast odumřel a jejich BS se v místě styku rozpustily
funkce: vzestupný transport (vedou z kořenů do stonků a listů vodu s rozpuštěnými minerálními látkami, stěny cév bývají charakteristicky ztloustlé (kruhovitě, tečkovitě, šroubovitě, schodovitě) a mají zpevňovací fci
FLOEM = z živých protáhlých buněk, neobsahují jádro, jejich příčné přepážky jsou proděravělé = SÍTKOVICE
funkce sítkovic: z listů vedou asimiláty na místa spotřeby
Druhy vodivých svazků na základě vzájemné polohy xylému a floemu:
BOČNÉ (KOLATERÁLNÍ) = nejčastější cévní svazky ve stoncích a listech semenných rostlin (= lýko na vnější straně stonku/ dřevo na vnitřní straně)
DVOJBOUČNÉ (BIKOLATERÁLNÍ) = cévní svazky mají dřevo z obou stran obklopenou lýkem (př. stonky tykvovitých a lilkovitých rostlin)
PAPRSČITÉ (RADIÁLNÍ) = cévní svazky uspořádány tak, že se dřevní a lýková část pravidelně střídají, ve všech kořenech v prvním roce a v kořenech, které druhotně netloustnou – dřevní i lýkové části jsou obklopeny společnou pochvou (= tvoří 1 celek)
SOUSTŘEDNÉ (KONCENTRICKÉ) = cévní svazky mají buď dřevo obklopeno lýkem (př. kapradiny) nebo lýko obklopené dřevem (jednoděložné rostliny)
ZÁKLADNÍ PLETIVA
= tvořena parenchymatickými buňkami, vyplňují prostory mezi krycími a vodivými pletivy, buňky těchto pletiv jsou přizpůsobeny k určité funkci:
ASIMILAČNÍ PLETIVO = tvořeno buňkami s velkým množstvím chloroplastů
ZÁSOBNÍ PLETIVO = hodně leukoplastů (hromadí se v neosvětlených částech rostlin- kořeny, oddenky, vnitřní části stonků – hromadění škrobu, bílkovin, tuků) a škrobových zrn
VODNÍ PLETIVO = v buňkách se hromadí voda (př. kaktusy)
VZDUŠNÉ PLETIVO = v intercelulárech se hromadí vzduch
VYMĚŠOVACÍ PLETIVA = hromadění a vylučování silic, pryskyřice, třísloviny, alkaloidů
MLÉČNICE = článkované/ nečlánkované trubicovité buňky s mléčnou tekutinou (latex) uvnitř vakuol
IDIOBLAST = v základním pletivu se vyskytuje buňka, která se nápadně liší od ostatních buněk – tvarem, obsahem či zkorkovatěním BS
TKÁNĚ
= soubory buněk mající stejný tvar a vykonávající společnou hlavní funkci
Rozdělení tkání: epitely/ pojiva/ svalová tkáň/ nervová tkáň
EPITELY = soubory buněk hustě k sobě přiřazených s minimem mezibuněčné hmoty, bez vlastního cévního zásobení, jsou vyživovány z hlubších tkání – pokrývají povrch nebo vystýlají dutinu