1.3. Mnohobunecnost
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
PLETIVA A TKÁNĚ
= soubor buněk stejné funkce a stejného tvaru a velikosti (pletiva= rostliny/ tkáně= živočichové)
4 druhy pletiv – dle tvaru a přítomnosti/ nepřítomnosti mezibuněčných prostor
PARENCHYM = tvořen tenkostěnnými buňkami s mezibuněčnými prostory (interceluláry)
PROSENCHYM = jednosměrně protažené buňky se šikmými, příčnými přehrádkami, bez intercelulár (nejčastěji v cévních svazcích), mladší buňky – tenkostěnné/ starší- tlustostěnné
KOLENCHYM = z tenkostěnných buněk, které jsou ztloustlé v rozích (DESKOVITÝ KOLENCHYM – tvořen buňkami s celou jednou stranou ztloustlou).
SKLERENCHYM = z buněk se značně ztloustlými stěnami s kanálky, kterými pronikají plazmodermy, které zajišťují propojení mezi sousedními buňkami, buňky později odumírají a sklerenchymatické pletivo má funkci mechanické opory.
PLETIVA DĚLIVÁ (= MERISTÉMY)
= tvořena drobnými, parenchymatickými buňkami s velkými jádry
buňky se neustále dělí (zajišťují růst rostliny po celý život)
jsou ve vrcholech stonků a kořenových špičkách = vrcholové dělivé pletivo
směrem od vrcholu dělení postupně ustává, buňky získávají větší rozměry, mění svůj tvar a mění se na pletiva trvalá
sekundární dělivá pletiva = buňky trvalých pletiv se v některých rostl. orgánech mohou znovu dělit – KAMBIUM (= vznik druhotného dřeva a lýka)/ FELOGEN (=korkotvorné pletivo, vznik druhotné kůry/ KALUS (= hojivé pletivo)
PLETIVA TRVALÁ
= tvořena diferencovanými buňkami dokonale uzpůsobenými k určitým funkcím, nemají schopnost se dělit, dělí se na: pletiva KRYCÍ, ZPEVŇOVACÍ, ZÁKLADNÍ
PLETIVA KRYCÍ (POKOŽKOVÁ)
rostlinné tělo je na povrchu kryto pokožkou (epidermis)- tvořena dlaždicovými buňkami, těsně k sobě přiléhajícími, bez chlorofylu, funkce: ochrana před nadměrným vylučováním vody
vnější stěny buněk jsou ztloustlé a jsou kryty KUTIKULOU = tvořena kutinem (látka tukové povahy), nepropustná pro vodu a plyny
PRŮDUCHY = tvořeny 2 svěracími buňkami, které umožňují rostlině výměnu plynů (O2, CO2) a vody (Jsou-li svěrací buňky dostatečně zásobeny vodou, při vysoké vlhkosti – v důsledku osmotických jevů se zvyšuje turgor = hypotonický roztoky, a svěrací buňky se vyklenou a průduch se otevře// Mají-li svěrací buňky nedostatek vody a vlhkosti, svěrací buňky ztrácejí vodu, turgor se zmenšuje, buňky se narovnají a průduch se uzavře)
u suchozemských dvouděložných r. – průduchy v pokožce na spodní straně listů/ jednoděložné r. – průduchy na obou stranách listů/ vodní r. – průduchy na svrchní straně listů
TRICHOMY (CHLUPY) = součást krycích pletiv, mají různý tvar, stavbu a funkci
KRYCÍ TRICHOMY = ochranná funkce, protažené do špičky, mohou být rozvětvené, jedno i vícebuněčné
ŽLÁZNATÉ TRICHOMY = často zakončeny paličkou, i štítkovité či miskovité, vylučovací funkce: vodné roztoky anorganických látek a cukrů, sliz, silice, pryskyřičnaté látky
ŽAHAVÉ TRICHOMY = typ žláznatých trichomů, lahvicovitý tvar, jsou jednobuněčné, nerozvětvené, blízko vrcholu je BS ztenčená, obsahuje oxid křemičitý a křehká (- při dotyku se chlup snadno ulomí), funkce: vystříknutí žahavých a jedovatých látek – pálení a svědění