1. Viry a prokaryotní organismy

Viry a prokaryotní organismy

3

reprodukční cyklus virů probíhá obecně v 7 stupních :

 vazba virionu na povrchu buňky

 proniknutí do buňky

 uvolnění nukleové kyseliny z kapsidu

 replikace virové nukleové kyseliny

 syntéza virových proteinů

 zrání (maturace) virionu

 jejich uvolnění z buňky

pro taxonomii virů byly zvoleny především tyto znaky : rozměry a morfologie virionu, přítomnost
povrchového obalu, typ genomové a nukleové kyseliny, znaky proteinů a kapsidu a biologické
projevy

bakteriální viry (bakteriofágy) jsou schopny se vázat pouze na specifické receptory bakterií

významný v lékařství, kde se v omezené míře používá k léčbě některých bakteriálních
infekcí

rostlinné viry se rozdělují do 36 čeledí a skupin, většinou se jedná o viry neobalené

většina rostlinných virů patří mezi RNA-viry

choroby : virus mozaiky tabáku, virus žluté mozaiky salátu

Živočišné viry

neobalené viry s dvouřetězcovou DNA

PAPOVAVIRIDAE - viry savců a ptáků, jsou onkogenní, někdy mohou přecházet v rakovinné
nádory - např. papilomavirus vyvolávající bradavice na kůži

neobalené viry s jednořetězcovou RNA

Viry a prokaryotní organismy

4

PICORNAVIRIDAE - nejmenší RNA-viry, např. poliovirus - virus dětské obrny, virus lidské
hepatitidy, viry rýmy, virus slintavky a kulhavky skotu

neobalené viry s dvouretězcovou DNA

REOVIRIDAE - viry savců, hmyzu i rostlin, rod Rotavirus je původcem průjmu dětí

obalené viry s dvouřetězcovou DNA

POXVIRIDAE - viry neštovic (prodělaná infekce většinou zanechává dlouhodobou imunitu)

HERPESVIRIDAE - působí opary, herpesvirus však může buňku i nádorově transformovat

obalené viry s jednořetězcovou RNA

CORONAVIRIDAE - viry savců a ptáků, epidemické infekce horních dýchacích cest

PARAMYXOVIRIDAE - spalničky, příušnice

obalené ssRNA viry se zpětnou transkriptázou

RETROVIRIDAE - retroviry působí zhoubné nádory, HIV

Prion - specifický infekční protein kódovaný strukturním genem hostitelského organismu

Prokaryotní buňka - struktura buňky je rozlišena na prokaryotické jádro, cytoplazmu a
plazmatickou membránu

základní rys prokaryot. jádra - není ohraničeno membránou a nedělí se mitoticky - nukleotid

většina prokaryot má buněčnou stěnu, jejíž základní složkou je peptidoglykan

prokaryotické buňky neobsahují ani plastidy ani mitochondrie, ribozomy se vyskytují jen v
cytoplazmě

u gramnegativních bakterií je přítomna ještě další vnější membrána s vysokou propustností

dle tvaru dělíme bakterie na :

Bakterie kolovité - koky

Bakterie tyčinkového tvaru - tyčinky

Zakřivené bakterie - spirily, spirochéty, vibria

Větvící se bakteriální buňky - mykobakterie

Viry a prokaryotní organismy

5

pohyb bakterií se uskutečňuje pomocí bičíků nebo klouzavým způsobem po povrchu

bičíky bývají umístěny na obou koncích buňky, nebo na celém povrchu nebo na jednom konci
buňky