1. Viry a prokaryotní organismy
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
Viry a prokaryotní organismy
3
reprodukční cyklus virů probíhá obecně v 7 stupních :
vazba virionu na povrchu buňky
proniknutí do buňky
uvolnění nukleové kyseliny z kapsidu
replikace virové nukleové kyseliny
syntéza virových proteinů
zrání (maturace) virionu
jejich uvolnění z buňky
pro taxonomii virů byly zvoleny především tyto znaky : rozměry a morfologie virionu, přítomnost
povrchového obalu, typ genomové a nukleové kyseliny, znaky proteinů a kapsidu a biologické
projevy
bakteriální viry (bakteriofágy) jsou schopny se vázat pouze na specifické receptory bakterií
významný v lékařství, kde se v omezené míře používá k léčbě některých bakteriálních
infekcí
rostlinné viry se rozdělují do 36 čeledí a skupin, většinou se jedná o viry neobalené
většina rostlinných virů patří mezi RNA-viry
choroby : virus mozaiky tabáku, virus žluté mozaiky salátu
Živočišné viry
neobalené viry s dvouřetězcovou DNA
PAPOVAVIRIDAE - viry savců a ptáků, jsou onkogenní, někdy mohou přecházet v rakovinné
nádory - např. papilomavirus vyvolávající bradavice na kůži
neobalené viry s jednořetězcovou RNA
Viry a prokaryotní organismy
4
PICORNAVIRIDAE - nejmenší RNA-viry, např. poliovirus - virus dětské obrny, virus lidské
hepatitidy, viry rýmy, virus slintavky a kulhavky skotu
neobalené viry s dvouretězcovou DNA
REOVIRIDAE - viry savců, hmyzu i rostlin, rod Rotavirus je původcem průjmu dětí
obalené viry s dvouřetězcovou DNA
POXVIRIDAE - viry neštovic (prodělaná infekce většinou zanechává dlouhodobou imunitu)
HERPESVIRIDAE - působí opary, herpesvirus však může buňku i nádorově transformovat
obalené viry s jednořetězcovou RNA
CORONAVIRIDAE - viry savců a ptáků, epidemické infekce horních dýchacích cest
PARAMYXOVIRIDAE - spalničky, příušnice
obalené ssRNA viry se zpětnou transkriptázou
RETROVIRIDAE - retroviry působí zhoubné nádory, HIV
Prion - specifický infekční protein kódovaný strukturním genem hostitelského organismu
Prokaryotní buňka - struktura buňky je rozlišena na prokaryotické jádro, cytoplazmu a
plazmatickou membránu
základní rys prokaryot. jádra - není ohraničeno membránou a nedělí se mitoticky - nukleotid
většina prokaryot má buněčnou stěnu, jejíž základní složkou je peptidoglykan
prokaryotické buňky neobsahují ani plastidy ani mitochondrie, ribozomy se vyskytují jen v
cytoplazmě
u gramnegativních bakterií je přítomna ještě další vnější membrána s vysokou propustností
dle tvaru dělíme bakterie na :
Bakterie kolovité - koky
Bakterie tyčinkového tvaru - tyčinky
Zakřivené bakterie - spirily, spirochéty, vibria
Větvící se bakteriální buňky - mykobakterie
Viry a prokaryotní organismy
5
pohyb bakterií se uskutečňuje pomocí bičíků nebo klouzavým způsobem po povrchu
bičíky bývají umístěny na obou koncích buňky, nebo na celém povrchu nebo na jednom konci
buňky