14. Houby a lisejniky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
meióza - redukční dělení na čtyři haploidní jádra vznik haploidních meiospor = pohlavní výtrusy
význam:
rozkladači složitých organických látek
složka potravy
syntéza důležitých látek - antibiotika, enzymy
biologický boj proti škůdcům, plevelu
systém:
chytridiomycety
houby spájivé
houby vřeckovýtrusé
houby stopkovýtrusé
Chytridiomycety
houby žijící ve vodě a ve vlhké půdě
saprofyté a parazité planých kulturních rostlin
význam: původci onemocnění rostlin i živočichů - přílišné vlhko podporuje šíření plísní jako prevence se využívají postřiky fungicidů
rozmnožování:
v životním cyklu převládá haploidní fáze
v zoosporangiích vznikají pohyblivé zoospory s jedním tlačným bičíkem
zoospory se šíří ve vodě nebo v půdě; v případě parazitů napadají další hostitelské jedince, nebo se mohou chovat jako gamety jejich splynutím vzniká zygota
ze zygoty se vyvíjí trvalá výtrusnice z ní na jaře opět vyrejdí zoospory
zástupci:
lahvičkovka - parazituje na klíčních rostlinách brukvovitých; způsobuje padání klíčních rostlin, napadené rostliny se ohýbají a později odumírají
rakovinovec bramborový - je původcem rakoviny brambor; napadá rody z čeledi lilkovitých; v půdě přežívá až 10 let
Houby spájivé
jsou složkou půdní mikroflóry, podílejí se na rozkladu organické hmoty
živí se saprofyticky i paraziticky
tvoří trubicovité mnohojaderné větvené podhoubí, ve stáří nepravidelně přehrádkované
hlavni složkou buněčné stěny je chitin a chitosan
rozmnožování:
nepohlavní - probíhá pomocí sporangiospor (=nepohlavní výtrusy), vznikající ve výtrusnicích (sporangiích) na sporangioforech
pohlavní - nastává spájením = spojením dvou různopohlavních hyf (+ a -), nejprve se vytvoří kyjovité větve rostoucí proti sobě dotykem se oba konce větví oddělí přehrádkami od ostatního podhoubí a přemění se v gametangia ty splynou v diploidní zygotu vytvořením tlusté stěny vznikne zygospora (=přezimující útvar) další krok klíčí ve sporangiofor zakončený výtrusnicí (sporangiem), v níž vznikají haploidní výtrusy
zástupci:
kropidlovec černavý - rozkládá substráty bohaté na sacharidy, tvoří husté šedé povlaky - např. na špatně uskladněném chlebě
plíseň hlavičková - jeden z nejznámějších druhů; tvoří bělavé povlaky, které se tvoří např. na marmeládě, vlhkém chlebě
Houby vřeckovýtrusé
jsou nejpočetnější skupinou hub zahrnují houby mikroskopických i makroskopických rozměrů
převážně saprofyté, jsou známy i parazitické druhy
tvoří kyjovité výtrusnice - vřecka
tvoří mycelium (kromě kvasinek); hyfy jsou přehrádkované, v přehrádce je jednoduchý pór umožňující přechod z plazmy a jader
někteří zástupci tvoří plodnice, někteří též sterilní pletivné útvary sloužící k přežívání - sklerocia
buněčná stěna je především z chitinu; u kvasinek z glukanů a mannanů
rozmnožování:
nepohlavní - z podhoubí se tvoří nosiče, na nich se tvoří nepohlavní výtrusy konidie; parazitické druhy tvoří na povrchu pletiva hostitele konidiová ložiska; u kvasinek probíhá pučení - dceřiné buňky se oddělí nebo zůstávají pohromadě, tvoří řetízky - nepravá podhoubí - pseudomycella
pohlavní - na myceliu se tvoří pohlavní orgány, samčí anteridia a samičí askogonia přiložením anteridia k askogoniu přechází obsah z jednoho orgánů na druhý nastává plazmogamie (samčí a samičí jádra nesplynou) následuje dělení jader (vytvoří se dvojice jader, vždy samčí a samičí pospolu) vznikají askogenní hyfy konce hyf se zakřivují a vytvoří se háky, v nichž dochází ke karyogamii (splynutí samčího a samičího jádra) z háků se vytvoří kyjovitá vřecka diploidní jádra ve vřeccích prodělávají meiózu a následující mitózu vzniká osm haploidních jader, které se přemění na výtrusy neboli askospory