14. Houby a lisejniky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
tvorba plodnic: v místě oplozeného askogonia se zakládá plodnice její pletivo tvoří askogenní hyfy, vrůstají do něj i haploidní hyfy z okolního mycelia na povrchu plodnice se tvoří rouško s vřecky
zástupci:
smrž obecný - jedlá a chutná houba s kulovitým světle hnědým kloboukem
ucháč obecný - jedovatá houba s hnědým lalokovitě zprohýbaným kloboukem
lanýž letní - má podzemní hrbolaté plodnice, vzácná a ceněná aromatická houba, roste v teplých listnatých lesích
kvasinky - tvoří volné buňky nebo pseudomycelia; při pučení kvasinek vyroste z mateřské buňky pupen, který narůstá do velikosti normální buňky; saprofyté nebo příležitostní parazité; jsou součástí půdní mikroflóry, žijí často na povrchu i uvnitř těl rostlin i živočichů; účastní se kvasných procesů, při kterých jsou rozloženy cukry za vzniku alkoholu a oxidu uhličitého
kvasinka pivní - kulturní kvasinka, využívaná k výrobě lihu, v pivovarnictví, v lékařství
kvasinka vinná - způsobuje kvašení ovocných šťáv; kulturní kmeny jsou využívány pro zkvašování moštu na víno
padlí - specializovaní parazité vyšších rostlin; tvoří bělavé povrchy na listech - např. padlí trávní
štětičkovec - má charakteristicky bohatě větvené konidiofory tvořící štětičku; využívá se v potravinářství a k výrobě antibiotik (Penicillium chrysogenum)
kropidlák - tvoří plísňovité povlaky na organických podkladech
paličkovice nachová - tvoří podhoubí v semeníku lipnicovitých a mění ho v tmavý tvrdý útvar - námel, který je zdrojem jedovatých alkaloidů využivaných k výrobě léčiv; námel vypadne z klasu, přežívá zimu a na jaře z něho vyrůstají paličkovité útvary s plodničkami
Houby stopkovýtrusé
převážně saprofyté, některé druhy přecházejí k saproparazitismu (dřevokazné) nebo parazitismu (rzi, sněti)
významní dekompozitoři v lesních a lučních ekosystémech
některé druhy tvoří mykorhízu s dřevinami
jejich výtrusy vznikají na koncích kyjovitých buněk zvaných bazidie
mají přehrádkované mycelium; otvor v přehrádce zajišťuje spojení sousedních buněk; kolem otvoru je přehrádka soudkovitě ztloustlá a krytá z obou stran membránovou čepičkou, která může otvor uzavřít
mnoho druhů vytváří různě barevné a tvarově specifické plodnice
kloboukaté plodnice tvoří třeň a klobouk, na spodu klobouku je hymenofor pokrytý hymeniem
mladé plodnice některých druhů jsou obaleny plachetkou, jejím roztrháním se vytvoří na bázi třeně pochva
břichatkovité plodnice jsou uzavřené a otvírají se až v době zralosti výtrusů
rozmnožování:
nepohlavní - je málo časté, vyskytuje se pouze u některých druhů probíhá pomocí konidií nebo fragmentací mycelia
pohlavní - bazidospory (haploidní, pohlavně rozlišené výtrusy) klíčí v primární haploidní jednojaderné mycelium dojde ke kontaktu dvou houbových vláken vzniklých z pohlavně odlišených výtrusů nastává plazmogamie (splynutí buněčné plazmy, ne však jader) vzniká sekundární dvoujaderné mycelium na něm vyrůstají plodnice na povrchu plodnic koncové buňky hyf kyjovitě zduří a vznikají bazidie tvořící tenkou vrstvičku zvanou výtrusorodé rouško v bazidii splynou jádra vznikne jedno diploidní jádro následným meiotickým dělením vznikají čtyři pohlavně rozlišená haploidní jádra přemění se ve čtyři stopečkaté haploidní bazidiospory