3. Vodní režim roslin a osmotické jevy v buňce, pohyby rostlin

• obsah vody v rostlině; stav listů (průduchů)

• teplota vzduchu – s rostoucí teplotou transpirace stoupá

• vlhkost vzduchu – s rostoucí vlhkostí transpirace klesá

• světlo – zvyšuje transpiraci (průduchy se otvírají)

Osmotické jevy v buňce

- jsou způsobeny osmózou (pronikání molekul vody přes plazmatickou membránu)

1) buňka je umístěna v hypertonickém prostředí (s vyšší koncentrací rozpuštěných látek, než je koncentrace uvnitř buňky)

• buňka ztrácí vodu a smršťuje se,

• rostlinná buňka je díky buněčné stěně pevná, zmenší se jen buněčný obsah a plazmatická membrána se odloučí od buněčné stěny => plazmolýza

• živočišná buňka se smrští celá (protože nemá buněčnou stěnu) => plazmorýza

2) buňka umístěna v hypotonickém prostředí (s nižší koncentrací rozpuštěných látek, než je koncentrace uvnitř buňky)

• buňka vodu nasává, zvětšuje svůj objem,

• rostlinná buňka vydrží (díky buněčné stěně), nepraská, zvětšuje se vakuola, která tlačí ostatní organely k cytoplazmatické membráně, ta tlačí na buněčnou stěnu => vzniklý tlak = turgor (díky turgoru získává rostlina pevnost)

• u živočišné buňky dojde kprasknutí buňky (protože nemá buněčnou stěnu) => plazmoptýza

Pohyby rostlin

Pohyby rostlin (změna polohy organismu nebo jeho částí v prostoru) jsou projevem jejich dráždivosti – schopnosti vnímat podněty vnějšího prostředí a reagovat na ně.

1) fyzikální – vykonávají živé i odumřelé části

• hygroskopické – založeny na rozdílné schopnosti buněčné stěny různých částí rostlin přijímat vodu a bobtnat, např. šišky jehličnanů: sucho – rozevření, vlhko – zavírají se

• kohezní – založeny na kohezi (soudržnosti) vody, např. umožňují otevírání výtrusnic kapraďorostů

2) vitální – pouze živé rostliny nebo její části

• lokomoční – pohyby z místa na místo (taxe)

• ohybové – část rostliny se ohne (ohyby indukované - tropismy, nastie; ohyby autonomní)

TAXE - přemísťování celého organismu v prostoru pomocí bičíků nebo brv (např. pozitivní fototaxe krásnoočka – plave za světlem)

TROPISMY – vyvolané podrážděním, rostliny na ně reagují kladně (ohýbají se za zdrojem) nebo záporně (od zdroje)

• geotropismus – ohyb vyvolaný zemskou gravitací (kořeny rostou ve směru zemské tíže – pozitivně geotropní, stonky negativně geotropní)

• fototropismus – ohyby vyvolané vlivem světla (stonky a řapíky listů pozitivně fototropické)

• hygrotropismus – reakce na rozdílnou vlhkost prostředí (kořeny pozitivně hygroskopické - rostou ve směru vlhčích míst)

NASTIE – indukované, vyvolané podrážděním, směr ohybu není závislý na směru podnětu

• růstové nastie – uskutečňují se díky rozdílné rychlosti růstu na obou stranách rostlinného orgánu

• fotonastie – ohyby vyvolané změnou intenzity světla, např. květy otevírající se na světle a zavírající se ve tmě (růže)

• termonastie – vyvolané změnou teploty, např. otevírání a zavírání květů (tulipán)