ČESKÝ JAZYK A KOMUNIKACE PRO 4. ROČNÍK

Č e s k ý   j a z y k   a   k o m u n i k a c e   4  | 13 

ramadán 

období  

posvátné 

postní 

muslimů  

/2.8/ PŘÍSTAVEK (APOZICE)  

Podstatou přístavku je několikeré označení téže osoby, věci, okolnosti či děje.  
   Přístavek je velmi často rozvitý a volně začleněný do věty, proto se  odděluje na obou 
stranách  čárkou:  Placido  Domingo,  španělský  operní  pěvec, vystupoval na  všech význam-
ných operních scénách.  
   Čárka se nepíše, jde-li o přístavek těsný. Výraz uvozený spojkou jako omezuje významo-
vý rozsah předcházejícího slova: Soupeři jako Real Madrid nebo Lazio Řím přitáhnou vždyc-
ky do hlediště spoustu fanoušků. Přístavek může být i několikanásobný: Domažlice, staroby-
lé město v západních Čechách, středisko etnografické oblasti Chodska, byly založeny poblíž 
původní pohraniční osady.   
   Základem  rozvitého  přístavku  bývá  obvykle  substantivum.  Větný  člen,  ke  kterému  se 
vztahuje, může mít jakoukoli větněčlenskou funkci.  
 
   Ramadán, posvátné postní období muslimů, je devátým měsícem v islámském kalendáři.   
 
  

/2.9/ VĚTA JEDNODUCHÁ A SOUVĚTÍ  

 
   Věta  jednoduchá  je  vyšší  mluvnický  a  obsahový  celek  mající  jeden  přísudek.  Pokud 
větný celek obsahuje více přísudkových sloves, může jít buď o větu s několikanásobným 
přísudkem, nebo o souvětí.  
   Ve  větě  jednoduché  s několikanásobným  přísudkem  mají  slovesa  společné  rozvíjející 
členy, nezřídka také mají blízký význam: Slunce svítilo a hřálo. | Jiří nikomu nic neřekl, ne-
prozradil ani nepráskl.  
   Větný celek, ve kterém jsou při společném podmětu přísudková slovesa samostatně roz-
víjena, je už souvětím: Sýkorky přilétaly k plným krmítkům a vyzobávaly z nich semena slu-
nečnic.  
 
   Souvětí vzniká spojením vět ve vyšší mluvnický a obsahový celek. Souvětí podřadné ob-
sahuje  jednu  větu  hlavní,  tj.  větu  mluvnicky  nezávislou,  a  alespoň  jednu  větu  vedlejší.  V