ČESKÝ JAZYK A KOMUNIKACE PRO 4. ROČNÍK

Přístavek  

Postupně rozvíjející 

přívlastek 

Přívlastek 

neshodný 

Č e s k ý   j a z y k   a   k o m u n i k a c e   4  | 14 

souvětí  souřadném  jde  o  spojování  vět  hlavních  vztahem  koordinace.  K jejich  spojení  se 
většinou užívá spojek souřadicích, příslovcí nebo souřadicích zájmen vztažných (což, čímž, 
přičemž).   
   Hlavní  věty  mohou  být  rozvíjeny  větami  vedlejšími.  Věta  vedlejší  je  větou  závislou, 
podřazenou  větě  řídící.  Podřadnost  se  vyjadřuje  pomocí  spojek  podřadicích,  vztažných 
zájmen  a  příslovcí,  souvztažných  výrazů  anebo  částic.3  Řídící  větou  může  být  jak  věta 
hlavní, tak věta vedlejší.  
 
VĚTA VEDLEJŠÍ JAKO VĚTNÝ ČLEN  
   Protože věta vedlejší vyjadřuje větný člen věty řídící, rozlišujeme vedlejší věty podle jejich 
větněčlenské funkce (v závorce jsou uvedeny některé spojovací prostředky):  

  podmětné (kdo, co, že, aby, jak, kdyby, jestli, když, ten – kdo, to – co, ten – který) 
  předmětné  (že,  aby,  jak,  kdo,  co,  proč,  aby,  ten  –  který,  ten  –  kdo,  to  –  co,  odkud, 

kam)  

  přívlastkové (kdo, co, který, jaký, čí, jenž, kde, odkud, kudy, kam, kdy, že, aby, zda) 
  doplňkové (jak) 
  přísudkové (jako, takový – jaký, takový – aby)  
  příslovečné  

o 

místní (kde, kam, odkud, tam – odkud, tam – kde, tudy – kudy)  

o 

časové (když, až, jak, jakmile, sotva, sotvaže, kdykoli, než, dříve než, zatímco,