11. Redoxní děj
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
• slouží pro určení redoxních vlastností kovů a jejich iontů při vzájemné interakci
• ze dvou členů vždy ten, co stojí v řadě více nalevo, snadněji odštěpuje elektrony a tvoří kationty; je proto schopen redukovat kation kovu stojící od něho napravo
• ve směru šipky klesají redukční schopnosti, schopnost reagovat se zředěnými kyselinami a chemická reaktivity
• nejvyšší redoxní potenciál: Au
• nejnižší redoxní potenciál: Li
Fe + CuSO4 Cu + FeSO4 Cu + FeSO4 neprobíhá
Cl2 + 2NaBr Br2 + 2NaCl Br2 + NaCl neprobíhá
vlevo od H (Pb, Sn, Ni, ..)
• zvyšuje se schopnost uvolňovat elektrony
• vyskytují se ve sloučeninách, vyjímečně volně
• jsou rozpustné v kyselinách - neušlechtilé kovy
• snadno tvoří kationty, E0 < 0V
prvek + kyselina sůl kyseliny + H2
od Na po Li: prvek + H2O hydroxid + H2
od Mg po Fe: prvek + H2O oxid + H2
vpravo od H (Cu, Ag, Hg, ..)
• klesá schopnost uvolňovat elektrony
• vyskytují se volně
• netvoří “rádi” kationty, E0 > 0V
• nereagují s vodou ani běžnými kyselinami - ušlechtilé kovy
• některé z nich jsou rozpustné v kyselinách se silnými oxidačními účinky (HNO3, H2SO4)
• vodíková elektroda - platinový plíšek s platinovou černí, zatavený do skla, ponořený do roztoku kyseliny chlorovodíkové a koncentraci 1 mol / l; E0 = 0V
GALVANICKÝ ČLÁNEK
• zdroj stejnosměrného napětí, který funguje na principu spontanních redoxních dějů
• skládá se ze dvou poločlánků, z nichž každý obsahuje elektrodu ponořenou do roztoku elektrolytu
• elektrody, kladná katoda a záporná anoda, jsou obvykle z různých kovů a jsou vodivě spojeny
• kovovou elektrodu ponoříme do vodného roztoku soli téhož kovu a dojde k redoxnímu chemickému ději, při kterém:
→ z anody vstupují do roztoku další ionty kovu (např. Zn - 2e- Zn2+) / z roztoku na katodu se vylučuje kov
→ roztok se nabíjí kladně a elektroda záporně / roztok se nabíjí záporně a elektroda kladně
→ na anodě probíhá oxidace / na katodě probíhá redukce
• na rozhraní kovu a roztoku vzniká tenká vrstva - elektrolytická dvojvrstva, ve které je elektrické pole
• mezi kovem a roztokem je elektromotorické napětí
• jestliže elektrody vodivě spojíme, proudí vodičem elektrony uvolněné ze zinkové elektrody do měděné elektrody (kde reagují s Cu2+ ionty) a vzniká elektrický proud
primární články:
• nedají se opakovaně dobíjet
VOJTŮV ČLÁNEK / VOJTŮV SLOUPEC
• nejstarší
+ katoda: z plíšků mědi
- anoda: z plíšků zinku
• napětí: nízké; 1,1V
• rychlé vybití
• nebezpečné, zinek se v kys. sírové rozpouštěl a vznikal vodík
Zn - 2e- Zn2+
2H+ + 2e- H20
DANIELLŮV ČLÁNEK
+ katoda: měděná
- anoda: zinková
• vodivě spojeny solným můstkem - skleněná trubice napuštěná dusičnanem
• napětí: 1,1V
Zn - 2e- Zn2+
Cu2+ + 2e- Cu0
SUCHÝ ČLÁNEK