Antidepresiva - seminární práce s chemie

Alternativy léčby

Antidepresiva však nejsou jedinou variantou léčby a existuje mnoho způsobů, jak napomoci uzdravení, a to buďto pomocí léčiv nebo pomocí psychoterapie.

Pomocí léčiv:

1. Stabilizátory nálady – používají se u lidí, u kterých je pravděpodobnost návratu deprese, a lidí s maniodepresí.

2. Bylinné přípravky – Z bylinných přípravků v některých případech funguje třezalka tečkovaná.

3. Elektrokonvulzivní terapie (ETC) – Jedná se o nejkratší způsob léčení klinické deprese. Vedlejším účinkem však mohou být poruchy paměti.21

Pomocí psychoterapie:

1. Poradenství a krátkodobá fokální psychoterapie

2. Individuální psychodynamická psychoterapie

3. Kognitivní terapie (CBT)22

Výroba antidepresiv, dostupnost a hrazení pojišťovnou

Na českém trhu se v současné době podle databáze Státního úřadu pro kontrolu léčiv nachází 2068 léků z kategorie antidepresiv. 17 z nich je volně prodejných bez lékařského předpisu. Jedná se výrobky z třezalky a tablety REDIEMA a RELIVINA. Ke zbylých 2051 lékům je potřeba předpis. Z nich je 210 hrazených a 48 plně hrazených pojišťovnou.23

Problémy při dlouhodobém užívání

Užíváním antidepresiv se nijak nemění lidská osobnost. Nejedná se o návykové látky a vzhledem k to tomu není třeba s délkou užívání zvyšovat jejich dávku. O jejich vysazování však platí, že by nemělo být náhlé. Není rozumné tyto léky vysadit hned, jak se člověk začne cítit dobře. Antidepresiva se používají v léčbě poruch, které mívají obvykle chronický, dlouhodobý průběh. Při předčasném vysazení je velké riziko návratu příznaků nemoci. Mělo by se vysazovat postupně, pomalu během několika týdnů. Záleží na celkové délce užívání, na dávce a typu užívaného antidepresiva, pacient by měl lék vysazovat po dohodě s lékařem, podle jeho doporučení, neměl by vysazovat sám. Přesto při vysazení může dojít k potížím, mohou se objevit tzv. příznaky z vysazení.24

Statistiky užívání

Spotřeba antidepresiv v posledních letech narůstá, a to nejen v České republice. „Zajímavé jsou rozdíly v tom, zda pacienti užívající antidepresiva tyto léky užívají pravidelně (což je žádoucí), nebo nikoliv, což by bylo možno hodnotit jako „non‑compliance“. V tomto sledování patřila ČR k zemím s nižší frekvencí užívání antidepresiv a s nejméně pravidelným užíváním antidepresiv. K tomu je třeba dodat, že se vždy jednalo o výpovědi jednotlivých respondentů, které nebyly nijak ověřovány.“25

Závěr

Na závěr své práce bych chtěla říct, že mě překvapily vedlejší účinky u inhibitorů monoaminooxidázy. Především to, kolik toho pacient při jejich užívání nesmí. Vzhledem k ostatním způsobům léčby klinické deprese jsou dle mého názoru antidepresiva nejlepší variantou, a to hlavně ty moderní. Měly by ale být kombinovány s nějakou formou psychoterapií. Dále mě například zaujal i počet druhů této skupiny léků na českém trhu, který mi přišel překvapivě vysoký.