IV.A skupina

• od kyseliny kyanovodíkové odvozujeme soli KYANIDY M1CN, jsou prudce jedovaté, nejznámější je kyanid draselný KCN neboli tzv. CYANKÁLI

Karbidy

• sloučeniny uhlíku s elektropozitivnějšími prvky, jsou tvrdé, pevné, mají vysokou teplotu tání, rozlišujeme:

iontové karbidy (s alkalickými kovy a kovy alkalických zemin) s vodou tvoří

acetylen: CaC2 + 2H2O + Ca(OH)2 + CH !trojná vazba! CH

kovalentní karbidy, např. SiC (tzv. karborundum - brusný materiál), B4C

Většinu sloučenin uhlíku tvoří uhlovodíky a jejich deriváty, kterými se zabývá organická chemie.

Karbidy jsou příkladem sloučenin, u kterých nelze určit oxidační číslo, názvy proto často tvoříme opisem, např. Be2C karbid diberyllia, B4C - karbid tetraboru. Karbidy odvozené od acetylenu (s vodou poskytují acetylen) nazýváme acetylidy.

Oxid uhličitý je konečným produktem spalování všech organických látek. Jeho zvýšené množství v atmosféře způsobuje skleníkový efekt, který má za následek zvyšování teploty povrchu Země.

Oxidy

Oxid uhelnatý Co

• bezbarvý plyn, bez zápachu, ve vodě málo rozpustný

• vzniká hořením uhlíku za nedostatku kyslíku: 2C + O2 -- 2CO

• velmi reaktivní, silné redukční činidlo: FeCO3 + CO -- Fe +2 CO

• připravuje se rozkladem kyseliny mravenčí: HCOOH—H2SO4-----CO+ H2O

• je jedovatý, má schopnost vázat se na krevní barvivo hemoglobin, zabraňuje

tak přenosu kyslíku a může dojít k zadušení

• je součástí průmyslově významných plynů: VODNÍHO PLYNU (H2CO)

a GENERÁTOROVÉHO PLYNU (N2CO)

Oxid uhličitý Co2

• bezbarvý, lehce zkapalnitelný plyn, bez zápachu

• vzniká při dokonalém spalování uhlíku za dostatečného přístupu vzduchu,

při dýchání, tlení, hnití, kvašení (C+O2 -- CO2) atd.

• přepravuje se v ocelových lahvích s černým pruhem

• slabé oxidační činidlo

• jeho ochlazením vzniká pevný oxid uhličitý známý jako tzv. SUCHÝ LED

• připravuje se reakcí uhličitanů se silnými kyselinami nebo jejich tepelným

rozkladem: CaCO3 + 2HCl -- CaCl2 + CO2 + H2O CaCO3 -- 4CaO + CO2

• používá se při výrobě nápojů, cukru, sody, kapalný se používá jako náplň

do sněhových hasicích přístrojů

• jeho rozpouštěním ve vodě vzniká slabá KYSELINA UHLIČITA

Kyseliny

kyselina uhličitá H2CO3

• dvojsytná, slabá, velmi nestálá kyselina, existuje jen ve vodném roztoku

• molekula kyseliny uhličité nebyla dosud izolována

• připravuje se zaváděním oxidu uhličitého do vody: CO2 + H2O -- H2CO3

• vytváří dvě řady soli:

UHLIČITANY M´2CO3, jsou ve vodě nerozpustné, kromě uhličitanů alkalických kovů a (NH4)2CO3, významné jsou K2CO3 (potaš) a Na2CO3 (soda) používané k výrobě pracích prostředků a skla

HYDROGENUHLIČITANY M'HCO3 jsou ve vodě rozpustné, nejvýznamnější je JEDLÁ SODA NaHCO3 používaná v potravinářství a v lékařství jako užívací soda (při zvýšené kyselosti žaludečních šťáv)