IV.A skupina
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
• významným derivátem kyseliny uhličité je FOSGEN COCI2 (chlorid karbonylu), jedovatý, dusivý, bezbarvý plyn bez zápachu, vzniká při hašení tetrachlorovými hasicími přístroji, byl zneužit v první světové válce jako bojový plyn
• diamid kyseliny uhličité se označuje jako MOČOVINA CO(NH2)2 - první organická sloučenina vyrobená čistě z anorganických látek, nachází v moči savců, obojživelníků a některých ryb, používá se k přípravě hnojiv (zdroj dusíku)
Vzájemná přeměna mezi uhličitanem vápenatým a hydrogenuhličitanem vápenatým je podstatou krasových jevů. Vápenec je vodou obohacenou oxidem uhličitým přeměňován na rozpustný hydrogenuhličitan CaCO3 + CO2 + H2O -- Ca(HCO3)2 + Při opačné reakci vznikají krápníky (nerozpustný CaCO3)
Křemík
Výskyt
hned po kyslíku druhý nejrozšířenější prvek na Zemi (25,8 hm. %), obsahuje ho třetina všech známých nerostů
v přírodě se nachází téměř výlučně ve formě kyslíkatých anorganických sloučenin s oxidačním číslem IV jako:
KŘEMEN SiO2
KREMIČITANY (např. granáty, turmalín)
HLINITOKREMIČITANY (např. slídy, živce)
Vlastnosti a reakce
tmavošedá, kovově lesklá, tvrdá, křehká krystalická látka
svou strukturou se podobá diamantu, vazby jsou však méně pevné, a proto je křehčí
i přes stejný počet elektronů ve valenční vrstvě se od uhlíku výrazně liší způsobem vazby, a tedy i strukturou svých sloučenin
vystupuje ve většině sloučenin jako čtyřvazný (zřídka troj- nebo dvojvazný)
díky nízké hodnotě elektronegativity mají jeho vazby kovalentní charakter, netvoří vodíkové můstky
není příliš reaktivní, s ostatními prvky se slučuje za vysokých teplot, např. s kyslíkem
na oxid křemičitý, sírou na sulfid křemičitý, s uhlíkem na karbid, s většinou kovů na silicidy
je rezistentní vůči kyselinám s výjimkou HF
Výroba
získává se redukcí oxidu křemičitého karbidem vápenatým nebo uhlíkem v elektrických pecích: SiO2 + CaC2 → Si + Ca + 2CO
SiO2 + 2C → Si + 2CO
v elektrotechnickém průmyslu se využívá křemík čištěný tzv. zonální tavbou (čištěná látka je posunována žáruvzdornou trubicí, taje a následně tuhne, z taveniny se vylučuje čistá látka, která má nejvyšší bod tání)
Použití
jako polovodič A v elektrotechnickém průmyslu, zejména při výrobě mikročipů B
Sloučeniny
Silany
Silany jsou mnohem méně stabilní než alkany.
sloučeniny křemíku s vodíkem
tvoří stejně jako alkany řadu obecného vzorce Si, H2n+2 (n = 1, 2, ..., 8)
mono- a disilan jsou plyny, vyšší jsou kapaliny
jsou samozápalné a velmi reaktivní, s vodou reagují za vývoje vodíku
Halogenidy křemičité
jsou těkavé
nejvýznamnější je fluorid křemičitý SiF4, vzniká jako produkt při zpracování fluoroapatitů
fluorid křemičitý s vodou poskytuje kyselinu hexafluorokřemičitou H2SiF6, která existuje jen v roztoku, její soli jsou HEXAFLUROKŘEMIČITANY M12SiF6